20 C 13/2021-99 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 18. 9. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1999,99 Kč s příslušenstvím, jako podmíněné slevy poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobkyně (společností T- [právnická osoba], [IČO]) na kupní cenu koncového zařízení prodaného žalovanému v rámci účastnické smlouvy ze dne 4. 4. 2017 [číslo]. 2. Žalovaný prostřednictvím soudem ustanovené opatrovnice nárok uplatněný v žalobě neuznal. Namítl, že žalobkyně neprokázala doručení příslušného daňového dokladu – vrubopisu žalovanému, a dále vznesl námitku promlčení žalovaného nároku, neboť žalobkyní uplatněný nárok na vrácení podmíněné slevy vznikl již ke dni deaktivaci služeb sjednaných účastnickou smlouvou. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel dne 4. 4. 2017 se společností T- [právnická osoba], IČ [číslo], účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo] na dobu 24 měsíců a v jejím rámci kupní smlouvu, na jejímž základě T- [právnická osoba], dodala žalovanému koncové zařízení Coolpad Modena 2 - šedý a poskytla mu na něj slevu ve výši 2000 Kč. Podle kupní smlouvy a obchodních podmínek podmíněné slevy k vybraným koncovým zařízením k tarifům Mobil, byl žalovaný povinen podmíněnou slevu vrátit v případě, že účastnická smlouva bude ukončena před uplynutím 24 měsíců ode dne poskytnutí podmíněné slevy. V takovém případě T- [právnická osoba], vystaví opravný daňový doklad, v němž žalovanému podmíněnou slevu vrubopisuje, přičemž splatnost tohoto opravného daňového dokladu činí 14 dní. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením ceny za služby poskytnuté dle účastnické smlouvy, došlo ke dni 7. 8. 2017 k deaktivaci služeb. T- [právnická osoba], následně žalovanému opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 5. 9. 2017 vrubopisoval podmíněnou slevu ve výši 2000 Kč se splatností dne 19. 9. 2017. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou ze dne 4. 11. 2019 postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 26. 8. 2020. 4. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla platně a účinně uzavřena účastnická smlouva ve smyslu § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), a v jejím rámci kupní smlouva na koncové zařízení dle § 2019 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Právní předchůdce žalobkyně v kupní smlouvě poskytl žalovanému slevu z kupní ceny ve výši 2000 Kč, která byla ovšem podmíněna trváním účastnické smlouvy. Jelikož žalovaný tuto podmínku porušil, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na doplacení kupní ceny v plné výši. Tento nárok ovšem právnímu předchůdci žalobkyně vznikl dle smluvních ujednání k okamžiku ukončení účastnické smlouvy, k čemuž došlo dne 7. 8. 2017. Počínaje dnem 8. 8. 2017 tak právní předchůdce žalobkyně mohl právo na úhradu podmíněné slevy z kupní ceny uplatnit vůči žalovanému, a tímto dnem tak ve smyslu § 619 občanského zákoníku, začala běžet tříletá promlčecí lhůta, která uplynula dnem 7. 8. 2020. Jelikož žaloba byla podána k soudu až dne 18. 9. 2020, je nárok žalobkyně promlčen. Na tomto závěru ničeho nemění skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn podmíněnou slevu vyúčtovat opravným daňovým dokladem s čtrnáctidenní lhůtou splatnosti, neboť smluvní ujednání nikterak právního předchůdce žalobkyně časově neomezovaly v tom, kdy má tento daňový doklad vydat. I v tomto případě by tak bylo třeba vycházet ze skutečnosti, že opravný daňový doklad mohl být vydán již 8. 8. 2017, splatnost by tak nastala již dne 22. 8. 2017, a nárok by se promlčel ke dni 22. 8. 2020. Jelikož žalovaný důvodně vznesl námitku promlčení žalovaného nároku, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Pro nadbytečnost se pak nezabýval tím, zda byl žalovanému příslušný vrubopis vůbec doručen. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty jsou v jeho případě tvořeny odměnou jeho ustanovené opatrovnice, jejíž výše však v době vyhlášení rozsudku není dosud známa. Soud proto v souladu s § 155 odst. 1 o. s. ř. vyhradil určení výše těchto nákladů samostatnému usnesení. Současně uložil žalobkyni tuto náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám státu ve smyslu § 149 odst. 2 o. s. ř., a to v obecné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvody.