21 C 290/2021-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 20 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když uhradila celkem 6 000 Kč a neuhrazena tak zůstala jistina zápůjčky ve výši 20 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 333,30 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 666,70 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady. 2. Žalovaná uvedla, že smlouvu uzavřela, neboť potřebovala peníze na živobytí. Dokumenty k ověření finanční situace od ní právní předchůdkyně žalobkyně nevyžadovala, resp. žádala o 3 výplatní pásky, žalovaná měla pouze 2 a zprostředkovatelka jí sdělila, že to zařídí. Nic jiného však ověřováno nebylo. Žádné další dluhy žalovaná neměla, pronajímala si byt za 9 000 Kč měsíčně. V bytě s ní bydlel přítel, který však nepřispíval. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 16 000 Kč, která měla být součtem částky 4 000 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 8 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a částky 4 000 Kč jako poplatku za administrativní činnost. Celková finanční částka ve výši 36 000 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. 4. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů vyplněných v kartě zákazníka, tj. z žalovanou tvrzených příjmů z hlavního pracovního poměru ve výši 11 000 Kč. V zákaznické kartě je dále vyplněno, že žalovaná žije sama v nájmu (tato skutečnost byla ověřena nájemní smlouvou) a nemá žádné půjčky či úvěry. Mezi měsíčními výdaji domácnosti jsou zaznamenány výdaje na bydlení ve výši 3 500 Kč (když z poznámky vyplývá, že tato částka byla určena výpočtem 7 000 Kč ÷ 2) a osobní výdaje ve výši 4 000 Kč. Zatrženo v zákaznické kartě bylo, že úvěruschopnost žalované byla ověřena výplatními páskami, pracovní smlouvou. 5. Žalovaná jako účastnice řízení uvedla, že údaje do zákaznické karty zapsala zprostředkovatelka. K uzavření smlouvy žalovanou přemluvil její přítel, který byl bez příjmů a sám si v minulosti takto peníze půjčil. Žalovaná má nyní exekuci kvůli nedoplatku [anonymizováno], měsíčně jí zůstává částka 10 000 Kč. Uvedla, že s ohledem na svou situaci by byla schopna dlužnou částku splácet zhruba částkou 3 000 Kč měsíčně. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] v celkové výši 31 500 Kč. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným dle podacího lístku dne 22. 2. 2021. 7. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021, odeslanou dle podacího lístku žalované dne 14. 5. 2021, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 35 280,80 Kč ve lhůtě do 28. 5. 2021. 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne [datum], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 600 Kč. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků ve lhůtě do 28. 5. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 6 000 Kč. 9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku