4 C 260/2021-31 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 394 Kč s příslušenstvím jako dluhu z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené účastníky dne 24. 8. 2018, a to za období od 25. 8. 2020 do 4. 12. 2020. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že dne 24. 8. 2018 spolu účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů s počátkem pojištění dne 25. 8. 2018. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit roční pojistné ve výši 1 394 Kč Součástí smlouvy byly pojistné podmínky a sazebník poplatků, které byl žalovaný povinen uhradit. Nárok žalobkyně zahrnuje dlužné pojistné ve výši 794 Kč a neuhrazené poplatky za upomínání ve výši 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného zaslanou upomínkou k úhradě dluhu, avšak bezúspěšně. Navzdory předžalobní výzvě ze dne 9. 4. 2021 žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”), jako platně a účinně uzavřenou pojistnou smlouvu. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že splnil svoji povinnost podle § [číslo] odst. 1 a § 2782 odst. 1 o. z. hradit žalobkyni sjednané pojistné. Jelikož žalovaný dlužné pojistné v určené lhůtě neuhradil, došlo dne 4. 12. 2020 k zániku pojištění podle § 2804 o. z. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení z přisouzené částky, na nějž jí vzniklo právo podle § 1970 o. z. v kapitalizované výši 70 Kč podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po skončení pojištění, tj. od 5. 12. 2020, do žalobkyní požadovaného dne 12. 7. 2021. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 394 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.