4 C 317/2021-37 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobce se návrhem ze dne [datum] domáhal ochrany držby části pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobce uvedl, že část pozemku vymezenou v geometrickém plánu [číslo] [rok] dlouhodobě užívá. Tato část pozemku je fakticky připlocena k jeho pozemku [parcelní číslo]. Žalovaná a další žalovanou pověřené osoby odstranily plot, vstoupily přes výslovný zákaz žalobce na spornou část pozemku a zabetonovaly zde ocelový sloupek. Žalovaná na výzvu, aby rušení žalobcovy držby zanechala, nereagovala. Naopak se cítí dotčena na svém vlastnickém právu a hodlá postavit nový plot. Za tím účelem zajistila u geodeta vytyčení hranice pozemků. Podle katastrální mapy sice není stávající plot v souladu s katastrální hranicí mezi pozemky, žalobce je však přesvědčen, že spornou část pozemku [parcelní číslo] vydržel. Žalovaná uvedla, že je vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v celé jeho výměře a žalobce o této skutečnosti ví. Plot mezi pozemku postavil bývalý manžel žalované pouze podle svého odhadu průběhu hranice v terénu. Žalovaná se tedy rozhodla definitivně vyřešit spor se žalobcem o průběh hranice mezi pozemky. Nechala tedy přeměřit svůj pozemek geodetem, který při té příležitosti vstoupil i na spornou část pozemku. Žalovaná nechala odstranit část svého plotu a na svém pozemku nechala dne 12. 9. 2021 zabetonovat zmíněný sloupek, neboť se žalobce snažil vytrhnout geodetickou značku. Tento sloupek bude součástí nového oplocení mezi pozemky žalobce a žalované. Žalobce již minimálně od roku 2012 ví, že vlastnicí sporné části pozemku je žalovaná a v té souvislosti se na žalovanou obrátil s nabídkou odkoupení této části. Závěrem žalovaná trvala na zamítnutí návrhu. Účastníci řízení se shodují v tom, že vedou spor o průběh hranice mezi pozemky p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Sporná část pozemku [parcelní číslo] se nachází za plotem a je fakticky v jednom celku s pozemkem žalobce p. [číslo] byť podle katastrální mapy má být součástí pozemku žalované. Žalobce tedy užívá část pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [ulice] u [obec]. Žalovaná proto nechala spornou hranici vytyčit geodetem a dle zaměření zabetonovala na hranici betonový sloupek. V budoucnu žalovaná hodlá na společné hranici postavit dle zaměření nový plot, který bude odpovídat hranici dle katastrální mapy. Geometrickým plánem ze dne 15. 5. 2012 [číslo] 2012 byl oddělen pozemek [číslo] k. ú. [ulice] u [obec]. Jde o pozemek, který z jedné strany kopíruje hranici podle katastrální mapy a z druhé strany hranici tvoří hranici dosavadního oplocení. Uvedené je rovněž patrné z ortofoto snímku předmětného území. Dlouhodobé umístění stávajícího plotu je patrné z leteckého snímku pořízeného v roce 1962. Z tohoto snímku lze zjistit, že plot vede směrem na roh domu žalované. Žalobce předložil fotografie (konkrétně na č.l. 20 spisu), z nichž je uvedený průběh patrný. Na fotografiích na č.l. 22, 33, 34 je patrný ocelový sloupek zabetonovaný do země na žalobcově straně plotu. Žalovaná na fotografii na č.l. 32 vyznačila budoucí průběh hranic odchylující se od stávajícího oplocení. Ze zbývajících listin nebylo nic podstatného pro toto řízení zjištěno, jak bude zdůvodněno níže. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle shodných tvrzení žalobce a žalované spornou část pozemku označenou geometrickým plánem [číslo] 2012 jako pozemek [parcelní číslo] užívá žalobce. Tento stav je dlouhodobý, což je patrné z leteckého snímku z roku 1962. Stávající pletivové oplocení sporný pozemek [parcelní číslo] začlenilo k pozemku žalobce [parcelní číslo]. Žalobce je tedy podle § 987 a 989 o. z. držitelem sporného pozemku, neboť spornou část pozemku užívá a chová se k ní jako vlastník. V řízení o žalobě z rušené držby není podstatné, zda jde o kvalifikovanou držbu založenou na titulu a dobré víře držitele. (K tomu srov. Komentář: Občanský zákoník III. Věcná Práva (§ [číslo]), 2. vydání, 2021, s. [číslo]: J. Spáčil.) Ze shodných tvrzení žalobce a žalované a dále z předložených fotografií bylo zjištěno, že žalovaná nechala na hranici, která odpovídá průběhu katastrální hranice, zabetonovat ocelový sloupek, a to za účelem zhotovení nového plotu. Jednorázový vstup žalované nebo jí povolaného geodeta na pozemek, který drží žalobce, nelze považovat za rušení držby. V tomto případě však žalovaná umístila na pozemek trvale svou věc-ocelový sloupek, a to s úmyslem vystavět nové oplocení, což bude znamenat opakovaný vstup žalované na sporný pozemek. Takovému jednání se lze oprávněně bránit postupem, který žalobce zvolil. Jedná se totiž o trvalý, resp. pokračující zásah žalované do žalobcovy držby. Rušením držby je každé omezování držitele ve výkonu drženého (bez ohledu zda také existujícího) práva. V tomto řízení podle § 178 o. s. ř. není ani podstatné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku [parcelní číslo]. [příjmení] se vede o držbu a její rušení, nikoliv o existenci práva k takovému jednání (K tomu srov. uvedený komentář). Soud tedy návrhu žalobce vyhověl. Toto rozhodnutí však nepředstavuje definitivní řešení pro spor o průběhu hranice mezi pozemky žalobce a žalované. Žalobce byl v tomto řízení zcela úspěšný a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu náleží náhrada nákladů řízení. Předně má žalobce právo na náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč. Dále žalobci náleží náhrada odměny advokáta za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání návrhu podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále je „a. t.“). Odměna advokáta činila 1 500 Kč za každý uvedený úkon podle § 9 odst. 1, § 7 bod 4 a. t. Dále žalobci náleží náhrada paušálních nákladů zástupce za tři úkony ve výši 300 Kč za každý z úkonů podle § 13 odst. 4 a. t. Celkem tak je povinna žalovaná žalobci nahradit náklady řízení ve výši 10 400 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.