4 C 339/2020-26 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném Okresnímu soudu v Jihlavě dne [datum] na žalovaném domáhala zaplacení částky 4 045 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za dobu od 14. 2. 2019 do 31. 5. 2019, po kterou bylo vozidlo žalovaného provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 2. Elektronický platební rozkaz se žalovanému nepodařilo doručit, žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Soud má na základě žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti. Žalovaný je provozovatelem a vlastníkem osobního vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo bylo po období od 14. 2. 2019 do 31. 5. 2019 (celkem 107 dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výzvou ze dne [datum] byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka] ve výši 4 045 Kč vypočítaného součinem 107 dnů a denní sazby ve výši 35 Kč, a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, do 30 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla výzva doručena dne [datum], přičemž splatnost uvedeného příspěvku nastala dne [datum]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 4. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Povinnost uhradit příspěvek vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy vozidlo bylo odcizeno. 5. S ohledem na skutečnost, že soud zjistil, že žalovaný nehradil povinné ručení za výše uvedené období, a naopak nezjistil žádnou skutečnost, ze které by vyplýval zánik této jeho povinnosti, shledal soud nárok žalobkyně oprávněným. V souladu s § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pak výše příspěvku určí vynásobením denní sazby stanovené v příloze k tomuto zákonu podle druhu vozidla a počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. K tomu se připočítávají náklady na uplatnění příspěvku a náklady na jeho vymáhání, nebyl-li přes výzvu zaplacen. Denní sazbu ve výši 35 Kč je tedy třeba vynásobit počtem 107 nepojištěných dní, a dále je nutno přičíst náklady uplatnění a vymáhání ve výši 300 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a takto vypočtenou částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu podle ustanovení § 1968 o. z. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z přisouzené částky 4 045 Kč ve výši podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb. ode dne [datum], kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí doby splatnosti uvedené ve výzvě doručené žalovanému dne [datum]. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má v řízení zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobkyni tedy náleží náhrada za odměnu zástupkyně za tři úkony právní služby ve výši třikrát 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a.t.“), za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., sepsání žaloby a předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. Výše odměny byla stanovena podle ustanovení § 14b a.t., neboť se jedná o řízení, které tatáž žalobkyně zahajuje ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru (např. řízení u Okresního soudu v Jihlavě vedená pod sp. zn. 4 C 155/2019, 24 C 209/2020, 11 C 196/2020). Jedinou odlišností návrhů je identifikace dlužníka, dlužná částka a prodlení s úhradou. Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 149 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem je tedy žalovaný na náhradě nákladů řízení povinen zaplatit částku ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.