4 C 347/2020-49 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) na základě žádosti žalované dne [datum] smlouvu o zápůjčce prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně (resp. formou textové zprávy SMS). Smlouva byla uzavřena okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve výši 14 000 Kč na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaná však ve lhůtě splatnosti ničeho neuhradila. Tímto dnem nastala splatnost celého dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady pouze neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši 14 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožaduje. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně řádně omluvila svoji nepřítomnost při jednání, soud proto věc projednal a rozhodnul podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů založených ve spise. 3. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně předložila k důkazu dokument označený jako„ [jméno] [anonymizována dvě slova] [číslo]“ – žádost o půjčku, ve kterém je jako věřitel označena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jako klient žalovaná, a identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou, bankovním účtem a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku 14 000 Kč, závazek klienta tuto částku splatit spolu s poplatkem ve výši 7 280 Kč do [datum]. Dokument neobsahuje žádný podpis. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku 14 000 Kč, přičemž bylo zjištěno, že se jednalo o účet žalované. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalované postoupení bylo oznámeno spolu s výzvou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila ani k předžalobní upomínce ze dne [datum]. Jelikož se žalobkyně domáhá žalobou úhrady pouze neuhrazené jistiny úvěru (bez poplatku), soud má za to, že žalovaná na poskytnutý úvěr ničeho neuhradila a na jistině zbývá doplatit celou částku 14 000 Kč, jež je předmětem žaloby. 4. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná získala majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků tak, jak tvrdí žalobkyně. Předložené dokumenty neobsahují podpis žalované a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v tvrzených otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu byl podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Žalobkyně sice tvrdila, že jí předložené dokumenty byly podepsány elektronicky, tato svá tvrzení však nijak neprokazovala. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání nedostavila, připravila se tak o možnost být poučena ve smyslu ustanovení § 118b odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svých tvrzení. Neunesla tak důkazní břemeno ohledně existence smlouvy o zápůjčce. 5. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalované právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky v celkové výši 14 000 Kč s tím, že tvrdila, že z této částky dosud nebylo vráceno ničeho. Žalovaná netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni, popř. její právní předchůdkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně a účinně uzavřena smlouva o zápůjčce a mezi žalobkyní (její právní předchůdkyní) a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť jí právní předchůdkyně žalobkyně plnila bez platného závazku, a žalobkyně, na níž byla pohledávka platně postoupena, tak má nárok ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. na vrácení toho, oč se žalovaná obohatila. Soud tak rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku ve výši 14 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne [datum], kdy žalovaná již byla prokazatelně v prodlení s plněním svého závazku, do zaplacení. Povinnost zaplacení byla stanovena ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), když tarifní hodnota činí v souladu s § 8 odst. 1 AT částku 14 000 Kč. Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 306 Kč. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 171,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 960 Kč ve výši 411,60 Kč.