104 C 23/2021-20 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 478 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy na dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod, na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod a žalovaný se zavázal žalobkyni za tyto služby platit odměnu dle smlouvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci spolu uzavřeli dne 29. 9. 2010 [číslo] na dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Dále bylo zjištěno, že souladu se smlouvou dodala žalobkyně žalovanému pitnou vodu a odváděla pro něho odpadní vody. Za tyto služby žalobkyně vystavila žalovanému dne 15. 2. 2021 fakturu [číslo] na částku 2 478 Kč za dlužné vodné a stočné, kterou byl žalovaný povinen zaplatit do 26. 2. 2021. Žalovaný ovšem dlužnou částku řádně a včas nezaplatil, a to ani k výzvám žalobkyně. Dne 1. 7. 2021 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Na základě stručného právního posouzení věci soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v souladu se smlouvou skutečně dodávala žalovanému pitnou vodu a odváděla odpadní vodu, a proto jí vzniklo právo na úhradu ceny, tj. vodného a stočného. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by splnil svoji povinnost a uhradil žalobkyni vodné a stočné vyúčtované fakturou v souladu s dohodnutým způsobem jejího určení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na který žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému bylo dále uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a paušální náhradou nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony ve výši 600 Kč (2x 300 Kč).