18 C 127/2021-117 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 500 Kč jako neuhrazeného dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 6. 2015. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem. 3. Žalobkyně předložila k důkazu dokumenty označené jako„ Prohlášení pro nového klienta“ a„ Loan appliaction info“ ze dne 3. 6. 2015 a„ Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“, v nichž je jako věřitel označena společnost [právnická osoba], jako klient žalovaný, a identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou, bankovním účtem a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku 1 500 Kč, závazek klienta tuto částku splatit spolu s poplatkem ve výši 270 Kč do 20. 6. 2015. Dokument neobsahuje žádný podpis. Shodné se pak týká dokumentu označeného jako„ Standardní podmínky úvěrové smlouvy platné pro klienty v České republice“ a formuláře„ Standardní evropská informace o spotřebitelském úvěru“. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 3. 6. 2015 soud zjistil, že částka 1 500 Kč byla odeslána právní předchůdkyní žalobkyně na účet č. [bankovní účet]. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 a žalovanému postoupení oznámeno spolu s výzvou k zaplacení dlužné částky ve výši 3 586,31 Kč dopisem ze dne 19. 1. 2018. Žalobkyně zaslala dne 7. 5. 2020 žalovanému předžalobní výzvu. Ze zprávy [obec] [anonymizováno], a.s. soud zjistil, že majitelem, účtu č. [bankovní účet] byla [právnická osoba] [příjmení] [jméno], Business Centre [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizováno], [země]. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] byla [jméno] [příjmení] ([rodné číslo]). 4. Soud po provedeném dokazování došel k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků tak, jak tvrdí žalobkyně. Předložené dokumenty neobsahují podpis žalovaného a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v tvrzených otázkách. Občanský zákoník v ustanovení § 561 odst. 1 umožnuje při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Otázku elektronických podpisů pak upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Žalobkyně sice tvrdila, že jí předložené dokumenty byly podepsány elektronicky, tato svá tvrzení však nijak neprokazovala. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání nedostavila, připravila se tak o možnost být poučena ve smyslu ustanovení § 118b odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svých tvrzení. Neunesla tak důkazní břemeno ohledně existence smlouvy o zápůjčce. 5. Žalobkyně soudu prokázala, že na účet č. [bankovní účet] byla odeslána částka 1 500 Kč, což je vzhledem k neexistenci smluvního ujednání možné posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o.z. Tento nárok byl platně postoupen na žalobkyni podle § 1879 o.z.. Ze zprávy banky ovšem vyplývá, že majitelem účtu nebyl žalovaný, ale jiná osoba. Není možné tedy dovodit, že by se právě žalovaný na úkor žalobkyně či její předchůdkyně obohatil, když nebylo prokázáno, že by předmětné finanční prostředky obdržel žalovaný. Žalovaný tak ve věci není pasivně legitimován, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná. Žalovaný by tak vůči ní měl právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že mu však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, nebylo právo na jejich náhradu přiznáno žádnému z účastníků.