18 C 179/2022-53 — Okresní soud v Jihlavě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 3. 6. 2020 na lince silniční dopravy č. A. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného 10 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč jsou soudu známy z jeho úřední činnosti, kdy byly žalobkyní doloženy i tarifem jízdného a smluvními přepravními podmínkami. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku. Pokud jde o náklady zastoupení advokátem, tyto žalobkyni přiznány nebyly, neboť je soud nepovažuje za účelně vynaložené za situace, kdy žalobkyni zastupuje jako advokát její majitel. Z výpisu z evidence skutečných majitelů [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. bylo zjištěno, že skutečným majitelem této společnosti je od 13.5.2021 Mgr. [jméno] [příjmení]. Tento údaj byl potvrzen výpisem z obchodního rejstříku, dle kterého jediným akcionářem [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. je [právnická osoba], evropská společnost, [IČO], sídlem [adresa], [obec], jejímž jediným akcionářem je Mgr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Dotazem na Českou advokátní komoru konečně soud zjistil, že zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], je narozen dne [datum]. Z uvedených skutečností je tak zřejmé, že zástupce žalobkyně a 100% vlastník žalobkyně je shodná osoba, neboť je identifikován stejným titulem, jménem a příjmením, datem narozením a místem výkonu advokacie, které se shoduje se sídlem žalobkyně i sídlem [právnická osoba].