18 C 311/2022-37 — Okresní soud v Jihlavě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 20. 5. 2020 na lince trolejbusu A. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného 10 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku. Pokud jde o náklady zastoupení advokátem, tyto žalobkyni přiznány nebyly, neboť je soud nepovažuje za účelně vynaložené za situace, kdy žalobkyni zastupuje jako advokát její majitel. Z výpisu z evidence skutečných majitelů [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. bylo zjištěno, že skutečným majitelem této společnosti je od 13.5.2021 Mgr. [jméno] [příjmení]. Tento údaj byl potvrzen výpisem z obchodního rejstříku, dle kterého jediným akcionářem [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. je [právnická osoba], evropská společnost, [IČO], sídlem [adresa], [obec], jejímž jediným akcionářem je Mgr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Dotazem na Českou advokátní komoru konečně soud zjistil, že zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], je narozen dne 21.5.1991. Z uvedených skutečností je tak zřejmé, že zástupce žalobkyně a 100% vlastník žalobkyně je shodná osoba, neboť je identifikován stejným titulem, jménem a příjmením, datem narozením a místem výkonu advokacie, které se shoduje se sídlem žalobkyně i sídlem [právnická osoba].