18 C 326/2021-23 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se žalovaném domáhala zaplacení částky 2 700 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný si dne 28.7.2021 u žalobkyně objednal dodávku zboží – chlazených jídel odpovídajících různým kalorickým hodnotám dodávaných v krabičkách – tzv. meníčka, a to prostřednictvím telefonického hovoru s pracovnicí objednávkového oddělení žalobce, která při daném hovoru objednávku potvrdila, čímž došlo k uzavření kupní smlouvy. Žalovaný si již v minulosti objednal tzv. meníčka, a to prostřednictvím on-line formuláře umístěného na internetových stránkách žalobce. Součástí objednávkového formuláře jsou taktéž obchodní podmínky žalobce, souhlas s těmito podmínkami vyslovil žalovaný jejich„ odkliknutím“, když bez udělení tohoto souhlasu nelze vyplněný objednávkový formulář odeslat. Žalovanému tak bylo známo znění obchodních podmínek žalobce, když tyto se od minulé objednávky žalovaného nezměnily. Žádné dodání objednaného zboží žalovanému potvrdil pracovník žalobce, který žalovanému zboží doručoval, formou čestného prohlášení. Kupní cena dodaného zboží ve výši 2 170 Kč byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 28.7.2021, se splatností 1.8.2021, žalovaný tuto částku přes opakované výzvy žalobkyně neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z listin založených ve spise učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně v řízení prokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byla dodávka zboží – chlazených jídel odpovídajících různým kalorickým hodnotám dodávaných v krabičkách – tzv. meníček, z programu [příjmení] [příjmení] [číslo] [anonymizováno] v období od 2.8. do 6.8.2021. Dodávka jednotlivého zboží byla realizována zaměstnancem žalobkyně [jméno] [příjmení], který tuto skutečnost stvrdil v čestném prohlášení ze dne 11.10.2021 Cena dodaného zboží byla žalobkyní vyúčtována fakturou ze dne 28.7.2021, splatnou ke dni 1.8.2021. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalovaný ve stanovené lhůtě svou pohledávku uhradil, ocitl se tedy v prodlení, žalobkyni tak náleží podle § 1970 občanského zákoníku vedle dlužné částky také úrok z prodlení ve výši zákonné, stanovené dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 5. Protože žalobu soud shledal důvodnou, bylo jí výrokem I. v celém rozsahu vyhověno. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit dlužnou částku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 800 Kč Tyto náklady sestávají z odměny zástupce za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) v celkové výši 2 000 Kč z tarifní hodnoty 2 170 Kč, odměny zástupce z 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h) a.t., za který přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny sazby ve výši 500 Kč, a náhrady hotových výdajů s těmito úkony spojených v celkové výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.