21 C 393/2021-21 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] žalovaná uzavřela s [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. smlouvu o přepravě osob, neboť cestovala linkou provozovanou tímto dopravním podnikem. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaná nastoupila přepravu bez platného jízdního dokladu, a proto jí bylo předepsáno neuhrazené jízdné ve výši 25 Kč dle Tarifu jízdného a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle Smluvních přepravních podmínek dopravního podniku a zákona. Žalované byla zaslána výzva k úhradě, neuhradila však ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). Na základě obsahu spisu učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne [datum] cestovala tramvajovou linkou [číslo] která je provozovaná [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., a neprokázala se jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] kdy osobní údaje žalované byly zjištěny z občanského průkazu. Podle smluvních podmínek a jízdního tarifu činí cena přestupní hodinové jízdenky 25 Kč a základní přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje na částku ve výši 1 500 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 12. 1. 2021, kterou byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o přepravě osob podle § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V souladu se zákonem o dráhách č. 266/1994 Sb., a v souladu se smlouvou o přepravě vzniklo žalobkyni právo na úhradu dlužného jízdného ve výši celkem 25 Kč a na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaná soudu neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 510 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 189 Kč.