24 C 278/2022-50 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 348 Kč s příslušenstvím jako dluhu z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] za období od [datum] do [datum]. Jelikož žalovaný je státním občanem [země], zabýval se soud nejprve příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 15 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) platí, že od ustanovení tohoto oddílu (příslušnost ve věcech pojištění) je možné se odchýlit pouze dohodou uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná. Žalovaný měl podle pojistné smlouvy v době uzavření smlouvy bydliště v České republice na adrese [adresa], také právní předchůdkyně žalobkyně coby pojistitel měla v téže době sídlo podle čl. 63 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis v České republice na adrese [adresa], a účastníci si v čl. I odst. 2 pojistných podmínek pro pojištění vozidel [anonymizována dvě slova], jež byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, ujednali, že k řešení sporů jsou příslušné obecné soudy České republiky. Proto se příslušnost soudu určuje podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.“) a soudem příslušným k rozhodnutí věci je tak český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle § 84 o. s. ř. ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. Smluvní strany pojistné smlouvy si rovněž v čl. I odst. 1 pojistných podmínek ujednaly, že pojištění vozidel i pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se řídí zákony č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Tato volba rozhodného práva je v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), jelikož si smluvní strany zvolily právo země, v níž má pojistník, tj. žalovaný, své obvyklé bydliště. Žalovaný měl své bydliště v době uzavření smlouvy na adrese [adresa], a tudíž byla volba českého práva coby práva rozhodného pro spory z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky učiněna platně, přičemž tato volba je podle čl. 14 odst. 1, 3 nařízení Řím I platná i pro vztah mezi žalovaným a žalobkyní v důsledku postoupení předmětné pohledávky. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění dne [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit čtvrtletní pojistné ve výši 1 099 Kč Součástí smlouvy byly pojistné podmínky a sazebník poplatků, které byl žalovaný povinen uhradit. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne [datum] k úhradě dluhu. Rovněž jej dopisem ze dne [datum] informovala o zániku pojištění dne [datum] z důvodu neplacení pojistného. Následně bylo žalovanému zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podle něhož byl nárok právní předchůdkyně žalobkyně z uvedené pojistné smlouvy postoupen na žalobkyni. Dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle § 1879, § 1880 odst. 1, § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) ve spojení s § 1 odst. 3, § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, jako platně postoupený nárok z platně a účinně uzavřené smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný nesplnil svoji povinnost podle § 2758 odst. 1 a § 2782 odst. 1 o. z. hradit právní předchůdkyni žalobkyně sjednané pojistné, a tudíž došlo dne 29. 10. 2020 k zániku pojištění podle § 2804 o. z. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení z přisouzené částky, na nějž jí vznikl nárok podle § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po skončení pojištění, tj. od 30. 10. 2020, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 348 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.