24 C 328/2022-19 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 1 038 Kč s příslušenstvím jako nezaplaceného jízdného ve výši 38 Kč za jízdu žalovaného vlakovým spojem [číslo] společnosti [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč na základě potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne [datum]. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že se žalovaný přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne [datum] na lince železniční dopravy [číslo] mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou a jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného 38 Kč vyplývá z žalobkyní předloženého tarifu její právní předchůdkyně a výše přirážky k jízdnému 1 000 Kč vyplývá předložených smluvních přepravních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne 18. 3. 2022 k úhradě žalované částky. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně postoupený nárok podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) z platně a účinně uzavřené smlouvy o přepravě osob podle § 2550 a násl. o. z. Podle § 37 odst. 5 písm. b), c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 15 odst. 1 písm. a), b) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a smlouvy o přepravě vzniklo žalobkyni právo na okamžitou úhradu dlužného jízdného ve výši 38 Kč a na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Jelikož žalovaný netvrdil a nedoložil, že dlužnou částku žalobkyni uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vznikl nárok podle § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku podle § 1968 věty první o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z přisouzené částky ode dne následujícího po sepsání potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, tj. od 28. 9. 2021, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 038 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.