24 C 73/2022-23 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 3 020 Kč s příslušenstvím jako nezaplaceného jízdného za jízdy žalovaného dopravním prostředkem [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a dvou přirážek k jízdnému na základě zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Z provedeného dokazování soud zjistil, že se žalovaný přepravoval prostředky veřejné dopravy provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne [datum] na lince 32 autobusu a dne [datum] na lince 32 autobusu, a na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou a nezaplatil jízdné ani přirážku k jízdnému v jednotlivé výši 1 500 Kč O provedených přepravních kontrolách byly v uvedených dnech sepsány na místě zápisy [číslo] [číslo] podle nichž bylo dlužné jízdné a přirážky k jízdnému splatné ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne sepsání zápisu. Výše jízdného 10 Kč vyplývá z tarifu právní předchůdkyně žalobkyně a výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč vyplývá ze smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 31. 8. 2021, avšak žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) jako dvě platně uzavřené smlouvy o přepravě osob. Pohledávky za žalovaným z těchto smluv byly platně postoupeny na žalobkyni podle § 1879 a násl. o. z. V souladu s § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a v souladu se smlouvami o přepravě vzniklo žalobkyni právo na úhradu požadovaného dlužného jízdného za dvě přepravy žalovaného dne [datum] a [datum] ve výši 2 x 10 Kč a na úhradu dvou přirážek k jízdnému v celkové výši 3 000 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku 3 020 Kč žalobkyni neuhradil, dospěl soud k závěru, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu podle § 1968 věty první o. z., a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i ohledně úroku z prodlení, na nějž žalobkyni vznikl nárok podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částek 1 510 Kč, představujících součet dlužného jízdného a přirážky k jízdnému za jednu jízdu, a to vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty 15 kalendářních dnů k zaplacení od data sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole, tj. ode dne [datum] a [datum], do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 3 020 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., odměna stanovená podle § 7 bodu 3. a. t. ve spojení s § 14b odst. 3 a. t. z téže tarifní hodnoty sestávající z částky 1 000 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný po podání návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (účast na jednání soudu dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.