8 C 168/2021-68 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 402 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný byl vlastníkem osobního motorového vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, které nemělo v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Dále byl žalovaný vlastníkem osobního motorového vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, které také nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Podle příslušného zákona, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Vedle základu příspěvku ohledně vozidla [registrační značka] ve výši 893 Kč (za 19 dnů v prvním období) a ve výši 1 269 Kč (za 27 dnů v druhém období) a ohledně vozidla [registrační značka] ve výši 2 340 Kč (za 36 dnů) požaduje žalobkyně rovněž zaplacení nákladů spojených s uplatněním ve výši 300 Kč za každé z uvedených období. Žalobkyně vyzvala žalovaného postupně k úhradě příspěvků přípisy ze dne [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Žalovaný se k nařízeným jednáním nedostavil. 3. Na základě provedeného dokazování učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl zjištěn jako osoba povinná (provozovatel vozidla) sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [VIN kód], přičemž na toto vozidlo nebyla v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uzavřena. Žalovaný byl současně zjištěn jako osoba povinná (provozovatel vozidla) sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [VIN kód], přičemž na toto vozidlo nebyla v období od [datum] do [datum] pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uzavřena. Žalovaný nevyhověl výzvám žalobkyně a neuhradil zákonem stanovené příspěvky v určených lhůtách, ač byl také upomínán. Nebylo ani doloženo, že by k zániku povinností došlo z jiných důvodů. Vedle základu příspěvků ve výši 893 Kč (vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum]), ve výši 1 269 Kč (vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum]) a ve výši 2 340 Kč (vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum]) byl současně vyzván k úhradě částky 300 Kč jako nákladů spojených s uplatněním každé jednotlivé pohledávky. Žalovaný byl upomínán k zaplacení zákonných příspěvků. Předžalobními upomínkami byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky včetně nákladů spojených s vymáháním. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění (dále též jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; dle písm. b) téhož ustanovení pak může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vozidla má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 6. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč a pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 7. Jelikož soud zjistil, že žalovaný nehradil„ povinné ručení“ za výše uvedená období a naopak nezjistil žádnou skutečnost, ze které by vyplýval zánik povinností, shledal soud nárok žalobkyně oprávněným. V souladu s § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti se pak výše příspěvku určí vynásobením denní sazby stanovené podle druhu vozidla a počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. K tomu se dle odst. 4 tohoto ustanovení připočítávají náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazbu ve výši 47 Kč je tedy třeba vynásobit počtem 19 a 27 nepojištěných dní, a dále je nutno přičíst náklady uplatnění a vymáhání ve výši 300 Kč za každé období. Denní sazbu ve výši 65 Kč je pak třeba vynásobit počtem 36 nepojištěných dní, a také je nutno přičíst náklady uplatnění a vymáhání ve výši 300 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a takto vypočtenou částku žalobkyni přiznal ve výroku I. rozsudku. 8. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo požadovat úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost příspěvku a nákladů na jeho uplatnění je stanovena na 30 dnů od doručení výzvy k úhradě. Tuto lhůtu žalobkyně žalovanému v každém z jednotlivých případů prodloužila s ohledem na vyhlášení stavu nouze a mimořádná opatření související s pandemií nového koronaviru na 60 dnů. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení s hrazením příspěvku a od tohoto dne žalobkyně v souladu se zákonem požaduje úrok z prodlení. Jelikož výše úroků z prodlení je požadována v zákonné výši, soud i v této části žalobě vyhověl. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 633 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Dále k nákladů řízení patří odměna stanovená podle § 14b odst. 3 a § 7 bod 4 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 a. t. ve výši 1 500 Kč (za 1 úkon právní služby – účast u jednání soudu dne [datum]), paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve výši 300 Kč, náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 a. t. ve výši 600 Kč (na cestu k jednání soudu a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč), náhrada cestovních výdajů dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. v prokázané výši 240 Kč (cena jízdenky za cestu [obec] – [obec] a zpět – 2 x 120 Kč včetně DPH) a náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 693 Kč (21 % ze součtu částek odměn, paušálních náhrad a náhrady za ztrátu času).