104 C 4/2023-41 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 4 695,79 EUR s úroky z prodlení v zákonné výši a náklady na uplatnění pohledávky. Uvedla, že žalovaná si u žalobkyně dne 21. 10. 2022 objednala servis vozidla, [registrační značka]. Strany podepsaly zakázkový list. Žalobkyně opravu provedla a vystavila žalované daňový doklad na částku 4 695,79 EUR s datem splatnosti 7. 12. 2022. Žalovaná cenu díla nezaplatila ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se kromě námitek proti pravomoci a místní příslušnosti soudu, o kterých bylo rozhodnuto v usnesení ze dne 23. 5. 2023, bránila tím, že neuzavřela se žalobkyní žádnou smlouvu o dílo. Pouze si objednala u žalované technickou kontrolu a opravu brzd na vozidle [registrační značka], protože měla absolvovat STK. Touto kontrolou vozidlo neprošlo, neboť žalobkyně provedla opravu brzd nekvalitně. Žalovaná si závadu na brzdách nechal opravit v jiném servise. 3. Podle zakázkového listu č. [anonymizováno] si žalovaná u žalobkyně objednala dne 21. 10. 2022 na vozidle [registrační značka] údržbu motoru, brzd, elektroinstalace. Zakázkový list obsahoval doložku o tom, že objednatel souhlasí s obchodními podmínkami žalobkyně. Zakázkový list je za žalovanou podepsán vlastnoručním podpisem p. [jméno], který předal vozidlo. Podle daňového dokladu [číslo] žalobkyně žalované vyúčtovala dne 23. 10. 2022 za práce uvedené v předchozím odstavci částku 114 366,06 Kč, tedy 4695,79 EUR. Splatnost byla stanovena na 7. 12. 2022. Ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně je především uvedeno, že smluvní vztah klienta a servisu se řídí českým právním řádem, a to zákonem č. 89/2012 Sb., dále budoucí nároky ze smluvního vztahu bude řešit místně příslušný soud podle sídla žalobkyně. Dále je uvedeno, že všeobecné obchodní podmínky jsou vyvěšeny v sídle žalobkyně a na internetových stránkách. Obchodní podmínky obsahují ustanovení o lhůtě splatnosti 14 dnů od vystavení faktury. Odpovědnost za vady je zákazník povinen uplatnit bez zbytečného odkladu, kdy ji zjistí nebo při náležité pozornosti zjistit měl, a to u žalobkyně. Pokud dojde k odstranění vady v jiném autorizovaném servise je zákazník povinen tento servis na tuto skutečnosti upozornit. Z předžalobní výzvy datované dne 21. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky vyúčtované daňovým dokladem [číslo] upozornila ji na možnost podání žaloby. Podle podacího archu a výpisu ze sledování zásilek byla výzva odeslána dne 2. 1. 2023 a doručena žalované dne 11. 1. 2023. 4. Na základě shora uvedených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaná si dne 21. 10. 2022 u žalobkyně objednala údržbu motoru, brzd, elektroinstalace na vozidle, [registrační značka]. Při předání vozidla byl sepsán stranami zakázkový list a žalovaná podpisem pověřené osoby akceptovala všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně opravu provedla a vozidlo předala žalované dne 22. 11. 2022 a následující den vystavila žalované vyúčtování na předmětnou částku se splatností do 7. 12. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení. 5. Podle článku 25 odst. 1 nařízení EU [číslo] ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen„ Brusel I bis“, platí, že strany se mohou dohodnout o příslušnosti soudu některého členského státu. K tomu došlo i v tomto případě vzhledem k tomu, že žalovaná podpisem zakázkového listu přijala všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, a to včetně článku [číslo], který pravomoc soudu upravuje. I kdyby tohoto ujednání nebylo, byl by v daném případě příslušný řešit daný spor soud České republiky podle článku 5 odst. 1 a článku 7 odst. 1 písm. b) nařízení. Rozhodné právo bylo rovněž stranami sjednáno v článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek a podle článku 3 odst. 1 nařízení [příjmení] [číslo] ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen„ Řím I“). Opět i kdyby tohoto ujednání nebylo, řídil by se závazkový vztah mezi účastníky řízení českým právním řádem podle článku 4 odst. 1 písm. b) nařízení. V daném sporu šlo o opravu vozidla, tedy o dílo podle § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a tedy závazek ze smlouvy o dílo podle § 2586 a následující o. z. Žalobkyně jako zhotovitel opravila a předala vozidlo žalované dne 22. 11. 2022 podle § 2604 o. z. Žalovaná byla povinna zaplatit cenu za dílo podle § [číslo] odst. 1 a § 2610 odst. 1 o. z., což nesplnila. Žalovaná nepředložila žádný důkaz o tom, že oprava brzd byla vadná. Dále netvrdila a neprokázala, kdy a jakým způsobem vadu zjistila a především vytkla žalobkyni, případně ještě jaké právo z vadného plnění uplatnila. Za této situace byla v řízení zcela úspěšná žalobkyně a kromě ceny díla jí náleží podle § 1970 úroky z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 8. 12. 2022, tj. ode dne následujícího po splatnosti faktury. Žalobkyni podle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. náleží náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6 562 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 662 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky za každý ze třech úkonů (1. výzva k plnění, 2. návrh ve věci, 3. účast na jednání) podle § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky.