11 C 350/2022-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se proti žalované domáhal omluvy a peněžitého zadostiučinění zaplacením částky 100 000 Kč za výrok ve znění„ E-maily, zprávy otce a jednání otce jsem konzultovala s odborníkem, který vyslovil u otce dokonce podezření na poruchu osobnosti s psychopatickými rysy a narcistickými a egoistickými prvky, kdy cílem jeho nynějšího jednání není zájem o děti, ale snaha„ týrat“ mě.“, který žalovaná projevila v návrhu ze dne [datum] na zahájení řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 99 P 156/2020. Dotčeným návrhem žádala žalovaná novou úpravu styku žalobce jako otce s dětmi. Tvrzení ve výroku pokládal žalobce za nepravdivé, hrubě zasahující do jeho práva na ochranu osobnosti, občanské a profesní cti, práva na ochranu dobrého jména a důstojnosti, i do rodičovských práv. Závažnost zásahu byla zvýšena tím, že výrok byl adresován soudu rozhodujícímu o styku žalobce s jeho nezletilými dětmi. Žalobce jím mohl být poškozen na rodičovských právech, neboť zpochybňoval jeho výchovnou způsobilost. Skutečnosti uváděné žalovanou v jejím výroku by ve skutečnosti vylučovaly žalobce z povolání lékaře. Výrok byl projeven veřejně, neboť se s ním seznámili pracovníci soudu a přístup k němu měla i vnější veřejnost při nahlédnutí do spisu nebo při přítomnosti na jednání. Žalobce byl výrokem poškozen, jelikož byl výrok nepravdivý, i proto, že výrok obsahoval nepřípustný hodnotící úsudek. Výzvě k omluvě žalovaná nevyhověla. Jako přiměřenou satisfakci žádal žalobce též zaplacení částky 100 000 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že její návrh na zahájení řízení z [datum] navazoval na žalobcovu zprávu z [datum], kterou žalobce rezignoval na styk s dětmi, který měl umožněný, a který mu byl uložen, přičemž se však následně domáhal výkonu rozhodnutí o styku s dětmi. Emailem z [datum] se žalobce dožadoval styku s dětmi, což opět popřel emailem z [datum]. Pro žalovanou bylo žalobcovo jednání nepochopitelné, že měla potřebu je konzultovat s odborníky. Žalovaná v opatrovnické, řízení netvrdila, že žalobce trpí poruchou osobnosti, pouze citovala podezření, které po konzultaci pojala. Výrok, který ve svém návrhu na novou úpravu styku žalobce s dětmi uvedla žalobkyně, nebyl nepravdivý; osobu, od které získala informace obsažené pak v dotčeném výroku, žalovaná odmítla jmenovat z obavy před negativní reakcí žalobce. Žalobce ostatně v opatrovnickém řízení sám hodnotil žalovanou jako sebestřednou, nafoukanou, arogantní, přičemž základní slušnost a spravedlnost jí nic neříká. [příjmení] zde posuzovaný výrok se žalobkyně o duševním stavu žalobce nevyjadřuje a jeho odbornou stránku chválí a doporučuje. Výrok žalobkyně projevila v podání k soudnímu řízení, kde se s ním mohl seznámit jen omezený okruh lidí. Výrok nemohl žalobce poškodit v povolání, neboť žalobcova osobnost nemá vliv na způsobilost vykonávat žalobcovu profesi. Žalovaná podle svého přesvědčení svým výrokem nepřekročila meze pro procesní uplatňování práva. Navrhla proto, aby žaloba byla zamítnuta. 3. Soud zjistil ze spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 99 P 156/2020, že rozsudkem ze dne 21. 5. 2020, č. j. 7 Nc 8495/2019 – 192, byla schválena dohoda žalobce a žalované jako rodičů nezletilých dětí o svěření dětí do péče matky, o styku žalovaného s dětmi a o výživném; v řízení žalovaná na počátku navrhovala svěření dětí do její péče, žalobce navrhoval péči střídavou. Mezi [datum] a [datum] probíhala mezi žalobcem a žalovanou emailová komunikace, kde si žalobce mj. stěžoval na nezájem dětí o jeho osobu, na upírání styku dětí s prarodiči z jeho strany. Zprávami v aplikaci WhatsApp v době od [datum] do [datum] se žalobce pokoušel komunikovat s dětmi, navrhovat program, děti mu neodpovídaly nebo odpovídaly úsečně, žalobce reagoval někdy vlídně, někdy autoritativně a výhružně. Emailem z [datum], 4.41 hod. oznámil žalobce žalované, že po jejím jednání nemá zájem se s dětmi nadále stýkat, protože nemají žádný zájem s ním být; toto oznámil i fotbalovému klubu, který děti navštěvovaly. Pak přesto žalobce podáním z [datum] navrhl nařízení výkonu rozhodnutí o svém styku s dětmi. Na to byla žalovaná usnesením z 8. 7. 2021, č. j. 99 P 156/2020 – 31, vyzvána, aby rozhodnutí o styku žalobce s dětmi plnila. K tomu se žalovaná vyjádřila podáním z [datum], kde popsala, že děti s ní byly v karanténě během pandemie a žalobce o styk s nimi„ neusiloval“, od [datum] o děti neprojevil žádný zájem a [datum] odeslal výše uvedený email, po kterém si pro děti nepřišel až do [datum]; zmínila nevhodné žalobcovo chování zejména k synovi [jméno], popsala rovněž naléhání prarodičů z žalobcovy strany, aby se s nimi děti vídaly, což však děti odmítly; uzavřela, že žalobce není schopen mít normální vztahy s dětmi a děti k žalobci nechtějí. Následně žalovaná podáním z [datum] v návaznosti na omezení, resp. ukončení kontaktu žalobce s dětmi navrhla, aby dále již nebyl závazně upraven styk mezi nimi; v podání vyjádřila názor, že žalobci by prospěla individuální terapie, aby si ujasnil, co chce a podle toho se k dětem choval; dodala, že„ E-maily, zprávy otce a jednání otce jsem konzultovala s odborníkem, který vyslovil u otce dokonce podezření na poruchu osobnosti s psychopatickými rysy a narcistickými a egoistickými prvky, kdy cílem jeho nynějšího jednání není zájem o děti, ale snaha„ týrat“ mě.“ Pro tento výrok podal žalobce dne [datum] trestní oznámení, které bylo podle vyrozumění z [datum] založeno, jelikož v jednání žalované nebyly shledány znaky trestného činu. 4. Soud neprovedl důkaz výslechem účastníků. Je přesvědčen, že skutkový stav věci, zejména obsah a kontext výroku uvedeného žalovanou, byl dostatečně objasněn listinami ve spisu zn. 99 P 156/2020. 5. Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) (1) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. 6. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. 7. Ochrany osobnosti se lze domáhat v případě, že jsou splněny podmínky spočívající v tom, že došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostního práva, zásah je způsobilý dotknout se osobnosti člověka a mezi zásahem a následkem je příčinná souvislost (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1174/2007). Následkem nemusí být přímo dotčení (porušení) osobnosti člověka, nýbrž postačí vyvolání hrozby, že k dotčení dojde (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1941/2007). 8. V posuzovaném případě je soud přesvědčen, že výrok žalované, za který žalobce žádal omluvu, byl nevhodný, nešlo však o neoprávněný zásah a výrok také nebyl však způsobilý vyvolat podstatný zásah do žalobcových osobnostních práv. 9. Výrok žalované byl zasazen do jejího návrhu z [datum] v soudním řízení o péči o nezletilé děti. Otázka duševního stavu rodičů je posuzována v každém takovém řízení, byť ve většině případů není řešena výslovně. Jestliže žalovaná jako účastnice řízení o péči o nezletilé děti hodlala zvlášť nastolit otázku žalobcova duševního stavu a konkrétní zaměření na některé prvky žalobcovy osobnosti, neměla jinou možnost, než je vyjmenovat. Proto výrok obsahuje pojem poruchy osobnosti a blíže psychopatické rysy, narcistické prvky, egoistické prvky. Žalovaná současně pevnost své úvahy snížila, tím, že jde o pouhé podezření, tedy o skutečnost neprokázanou. 10. Žalovaná svůj výrok nepoužila samoúčelně bez vztahu k žalobcovu jednání. Reagovala na změny žalobcových stanovisek, které se odehrávaly od [datum], když žalobce nejprve oznámil ukončení styků s dětmi, aby posléze děti opět kontaktoval a ve výsledku se domáhal výkonu rozhodnutí o styku. Nynější soud nehodlá hodnotit žalobcovo jednání a jeho příčiny. Ani žalobce však nezpochybňuje, že takto jednal, třebaže ukončení styků brzy vyhodnotil jako chybu a vyjádřil nad ní lítost. Žalovaná proto měla důvod otázku žalobcova duševního vztahu v řízení o péči o děti vznést i s konkrétním podezřením, které měla. 11. Výrok žalované nebyl v podání z [datum] vyčnívající, proto ani nevzbuzoval zvláštní pozornost, dokud proti němu žalobce nezačal brojit. Ve vyhrocených poměrech, jaké bohužel panují mezi žalobcem, žalovanou a jejich dětmi nebyl výrok žalobkyně excesivním napadením žalobce, nýbrž vyjádřením odpovídajícím úrovni, jak se o sobě žalobkyně se žalovaným vyjadřovali. 12. Zásahem do osobnostních práv žalobce nemůže být působení výroku v opatrovnickém řízení a přivození horšího výsledku pro žalobce. Výrok žalované nebyl pro řízení ničím jiným než skutkovým tvrzením, které je třeba prokázat. Skutkový závěr soud v souladu s ust. § 132 o. s. ř. činí hodnocením důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci. Výrok žalované tedy dokládal v