18 C 10/2023-39 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 18 216,68 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 28. 1. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Na základě smlouvy žalobkyně dodala žalované do sjednaného odběrného místa plyn v období od 5. 11. 2020 do 2. 11. 2021. Za plyn dodaný v uvedeném období žalobkyně vyúčtovala fakturou [variabilní symbol] ze dne 24. 11. 2021 částku 6 561,70 Kč splatnou dne 14. 12. 2021. Žalovaná na tuto fakturu uhradila pouze částku 6 200 Kč, k úhradě tak zbyla částka 361,70 Kč Smlouva o sdružených službách dodávky plynu byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců s možností automatické prolongace. V rozporu s uvedeným byla smlouva předčasně ukončena na základě čestného prohlášení žalované ze dne 20. 1. 2022. Žalobkyně se smlouvou o poskytování služby průběžného monitoringu spotřeby ze dne 30. 1. 2020 zavázala prostřednictvím pronajatého senzoru a aplikace pro chytré telefony a tablety přenechat senzor žalované a žalovaná se zavázala žalobkyni hradit cenu monitoringu spotřeby 60 Kč včetně DPH měsíčně a poplatek za demontáž senzoru ve výši 363 Kč včetně DPH, přičemž dané ceny byly uvedeny v ceníku, jenž je nedílnou součástí smlouvy. Smlouva o monitoringu byla uzavřena na dobu neurčitou, avšak strany se dohodly, že smlouva automaticky zaniká dnem ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Ukončením smlouvy o sdružených dodávkách plynu tak došlo i k ukončení smlouvy o monitoringu. Za plyn dodaný v období od 3. 11. 2021 do 1. 2. 2022 žalobkyně vyúčtovala fakturou [variabilní symbol] ze dne 9. 3. 2022 částku 17 371,98 Kč splatnou dne 29. 3. 2022. V totožné faktuře žalobkyně dále žalované vyúčtovala částku 120 Kč představující cenu za poskytnutí služby monitoringu spotřeby za období prosinec 2021 a leden 2022, částku 363 Kč představující cenu za demontáž senzoru a částku 1 400 Kč představující smluvní pokutu pro porušení povinnosti zpřístupnit senzor. Na tuto fakturu nebyla žalovanou uhrazena žádná částka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci spolu uzavřeli podpisem dne 28. 1. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, z níž vyplývá, že žalobkyně se s účinností od 31. 1. 2020 zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa na adrese polní [číslo], [PSČ] [obec], a žalovaná se zavázala hradit měsíční zálohy ve výši 2 940 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců s možností automatického prodloužení Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a ceník plyn extra+. Pro případ, že by žalovaná učinila právní jednání směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou, se účastníci domluvily, že žalobkyně je oprávněna nárokovat si smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část do konce sjednané doby trvání smlouvy. Strany se rovněž domluvily na tom, že v případě prodlení s jakoukoli platnou přesahující 10 dní by byla žalovaná povinna uhradit pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ. Účastníci spolu dále uzavřeli podpisem dne 30. 1. 2020 smlouvu o poskytování služby průběžného monitoringu spotřeby, z níž vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytovat službu prostřednictvím pronajatého senzoru a aplikace pro chytré telefony a tablety, a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni částku 60 Kč měsíčně, kdy se dle ceníku služby průběžného monitoringu spotřeby, jenž je nedílnou součástí smlouvy, jedná o částku za nájemné za senzor, datovou konektivitu a montáž senzoru. za demontáž senzoru je zde stanovena částka 363 Kč. V případě, že nebude možné senzor demontovat, nebo by byl poškozen, dohodli se účastníci na náhradě škody ve výši 1 400 Kč včetně DPH. V případě neposkytnutí součinnosti měla žalobkyně možnost požadovat poplatek za marný výjezd dle ceníku ve výši 363 Kč. Z vyúčtování dodávky plynu [číslo] ze dne 24. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalované za období od 5. 11. 2020 do 2. 11. 2021 vyúčtovala za dodávku plynu částku 6 561,70 Kč splatnou dne 14. 12. 2021. Žalovaná na tuto fakturu uhradila pouze částku 6 200 Kč a k úhradě tak zbývá 361,70 Kč, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně. Z vyúčtování dodávky plynu [číslo] ze dne 9. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalované za období od 3. 11. 2021 do 1. 2. 2022 vyúčtovala za dodávku plynu částku 17 371,98 Kč a za pronájem a ostatní služby částku 483 Kč, konkrétně 120 Kč za monitoring za dva měsíce a 363 Kč za demontáž senzoru. Žalovaná na tuto fakturu neuhradila ničeho, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 5. 2022 (dle podacího archu podané k přepravě žalované 1. 6. 2022) vyplývá, že žalovaná zbytek prvního vyúčtování a celé druhé vyúčtování zaslané jí žalobkyní neuhradila. 4. Podle ustanovení § 72 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 5. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, která se podpůrně řídí úpravou kupní smlouvy v občanském zákoníku. Žalobkyně prokázala, že řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu i ze smlouvy o poskytování služby průběžného monitoringu spotřeby, neboť dodávala do odběrného místa žalované ve výše uvedených obdobích plyn, zajistila na vlastní jméno a na vlastní účet související služby a poskytla žalované možnost sledovat spotřebu plynu prostřednictvím nainstalovaného senzoru. Rovněž prokázala, že žalované řádně vyfakturovala cenu dodaného plynu i služeb souvisejících s monitoringem, které však žalovaná neuhradila. Žalovaná netvrdila a tedy ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila. Soud proto návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaná dnem následujícím po splatnosti výše uvedených faktur dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, náleží žalobkyni úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni přiznal i požadované příslušenství. Konkrétně se jedná o úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 561,70 kč od 15. 12. 2021 do 14. 1. 2022, kdy byly uhrazeny částky 1 171,14 Kč a 5 028,86 Kč, dále o úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 361,70 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 854,98 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), pak bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud při určování výše nákladů řízení vycházel z § 7, 8 a 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“). Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu za odměnu jejího zástupce za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání a výzva k plnění), přičemž mimosmluvní odměna za jeden úkon činí v souladu s § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 a.t. á 300 Kč. Žalobkyni nelze přiznat odměnu zástupce v plné výši podle § 7 a.t., poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní je v souladu s § 14b odst. 1 a.t. návrh podaný na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, opakovaně stejnou žalobkyní, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota