18 C 164/2023-70 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 35 176,56 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen "právní předchůdkyně žalobkyně") uzavřela se žalovanou dne 9. 7. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 34 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr s úrokem ve výši 13,99 % ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek. K posouzení úvěruschopnosti žalované využila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou poskytnuté údaje o výši jejích příjmů a výdajů a lustraci v dostupných registrech. Žalovaná svůj dluh řádně nesplácela, proto právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. února 2023 úvěr zesplatnila. Žalobkyně po žalované požaduje dlužnou jistinu ve výši 33 216,56 Kč, poplatky ve výši 1 960 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok do 1. 5. 2023 ve výši 1 148,70 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 1. 5. 2023 ve výši 1 217,92 Kč. Dále požaduje smluvní úrok z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 15 % z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 5. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení písemně oznámila. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem (dále jen„ o.s.ř.“). 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu [číslo] ze dne 9. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná je zde identifikována jménem, příjmením, rodným příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu a číslem mobilního telefonu. O sobě žalovaná uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, žije u rodičů a od 1. 1. 2020 pracuje u společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 21 517 Kč. Jiný příjem, stejně jako výdaje neuvedla. Žalovaná zažádala o úvěr ve výši 34 000 Kč. 4. Z potvrzení o příjmu soud zjistil, že žalovaná ke dni 9. 7. 2021 pracovala pro společnost [právnická osoba] na pozici manažer dopravy s hrubým měsíčním příjmem z pracovní smlouvy 19 000 Kč a průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední rok ve výši 21 517 Kč. Do zaměstnání nastoupila 1. 1. 2020. Mzda byla vyplácena na bankovní účet č. [bankovní účet] a nebyly z ní prováděny žádné srážky. 5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaná v žádosti uvedla příjem 21 517 Kč, což pracovník právní předchůdkyně žalobkyně zkontroloval na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou také v insolvenčním rejstříku a v rejstříku CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. V interní evidenci klientů ověřila, zda žalovaná neměla nějaké relevantní negativní informace. Neboť žalovaná žádné výdaje neuvedla, tak právní předchůdkyně žalobkyně stanovila výdaje na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci s interními informacemi včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení ve výši 6 219 Kč. Ačkoli žalovaná na splátkách uvedla 0 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná měla v době žádosti poskytnutý revolvingový úvěr s limitem 50 000 Kč s orientační splátkou 1 500 Kč a spotřební úvěr ve výši 800 000 Kč se splátkou 9 796 Kč měsíčně. Včetně splátky 600 Kč na žádaný úvěr by nové splátkové zatížení žalované činilo 11 896 Kč, a tak by žalované zbylo 9 621 Kč k pokrytí životních nákladů. 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 7. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zde označená jako úvěrující banka se zavázala poskytnout žalované zde označené jako úvěrovaný klient úvěr v celkové výši 34 000 Kč, a to na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 20. 7. 2029 v pravidelných měsíčních splátkách po 600 Kč. Úroková sazba činila 13,99 % a RPSN 15,50 % Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník pro soukromou klientelu. 7. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě 3 349 Kč nejpozději do 1. 2. 2023. Jednalo se o dluh na hotovostním úvěru [bankovní účet] po splatnosti. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 2. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru ke dni 1. 2. 2023. 8. Z pokladů pre súdné konanie a z výpisu úvěrového účtu č. [bankovní účet] na jméno žalované soud zjistil, že dne 9. 7. 2021 byl čerpán úvěr ve výši 34 000 Kč, kdy částka byla zaslána na účet č. [bankovní účet] Poslední splátka ve výši 600 Kč byla uhrazena dne 21. 2. 2022. Konečný zůstatek za období 9. 7. 2021 až 31. 12. 2021 činil 33 358,70 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zde označená jako postupitel postoupila pohledávku za žalovanou specifikovanou v příloze smlouvy [číslo] Seznam pohledávek, na žalobkyni zde označenou jako postupník. Pohledávka byla postoupena ve výši 33 216,56 Kč. Žalované právní předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávky oznámila přípisem ze dne 4. 5. 2023 (podle poštovního podacího archu zaslaným téhož dne) a vyzvala ji k úhradě dlužné částky žalobkyni. Postoupení pohledávky oznámila žalované také žalobkyně přípisem ze dne 5. 5. 2023 (podle poštovního podacího archu zaslaným téhož dne) a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 44 329,37 Kč do 7 dní od odeslání výzvy. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně sepsala s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku 34 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu s poplatky a sjednaným smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 783,44 Kč, proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplacený úvěr zesplatnila. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů