4 C 180/2023-47 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně je insolvenční správkyní dlužnice [jméno] [příjmení]. Insolvenční dlužnice je věřitelkou žalovaného a její pohledávku sepsala insolvenční správkyně do majetkové podstaty, přičemž insolvenční soud ve výroku III usnesení ze dne 27. 10. 2022 povolil insolvenční dlužnici oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a ve výroku VII uložil dlužnici vydat insolvenčnímu správci majetek sepsaný do majetkové podstaty. Dluh žalovanému vznikl za soužití s [jméno] [příjmení], která od žalovaného získala uznání dluhy a uzavřela s ním dohodu o splátkách podepsanou 1. 11. 2016. Žalovaný však žádnou splátku neuhradil a dostal se od 19. 11. 2016 do prodlení 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2022, č. j. MSPH 90 INS 8811/2022-B-8 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. [jméno] [příjmení] bylo uloženo vydat insolvenčnímu správci majetek sepsaný do majetkové podstaty. Insolvenční správce sepsal do majetkové podstaty [jméno] [příjmení] pohledávku za žalovaným ve výši 180 000 Kč, a to podle uznání dluhu ze dne 1. 11. 2016. Z uznání dluhu bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh ve výši 180 000 Kč vůči [jméno] [příjmení], žalovaný se zavázal dluh splácet částkami 2 000 Kč měsíčně od listopadu 2016, a to pod sankcí ztráty výhody splátek. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že se žalovaný žila 4 roky. Žalovaný jí na živobytí a bydlení nepřispíval, a proto čerpala peníze nejprve z úvěru k platební kartě a kontokorentní úvěr u [právnická osoba] Následně tyto dluhy umořila prvním úvěrem u stejné banky a následně ještě úvěrem na konsolidaci. Peníze použila na nájemné, které v letech 2012 [číslo] platila ve výši 11 000 Kč a v letech 2012 [číslo] ve výši 14 000 Kč. Dluh žalované vzrostl na částku zhruba 360 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal při rozchodu s dlužnicí jí polovinu nahradit. V té souvislosti podepsal uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři, tuto dohodu ovšem ihned v listopadu 2016 porušil a svědkyni ani část dluhu nezaplatil. 4. V tomto případě postupoval insolvenční správce [jméno] [příjmení] podle § 409 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona a po sepsání pohledávky za žalovaným do majetkové podstaty dlužnice přešlo na žalobkyni dispoziční oprávnění s tímto majetkem a tedy i žalobní legitimace. Žalobkyně prokázala, že pohledávka vznikla žalovanému z titulu dohody o vypořádání bývalých partnerů ohledně dluhů vzniklých v letech 2012 až 2016, přičemž žalovaný svůj dluh uznal. Žalovaný porušil svou povinnost dluh splatit podle dohody o splátkovém kalendáři a od 19. 11. 2016 se ocitl v prodlení. Žalobkyně se tedy podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídající repo sazbě vyhlášené ČNB. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 46 541 Kč. Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta ve výši 8 300 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 180 000 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh, účast na jednání včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada odměny zástupce a náhrada hotových výdajů za doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne 9. 8. 2023, neboť tyto informace zástupce doplnil teprve po výzvě soudu a správně se tyto rozhodné skutečnosti měly objevit již v samotném návrhu na zahájení řízení. Žalobkyni dále náleží náhrada jízdného ve výši 3 064 Kč k jednání z [obec] do [obec] a zpět při ujeté vzdálenosti 430 km automobilem, jehož průměrná spotřeba činila 5,6l nafty na 100km, vyhláškové sazbě 34,4 Kč za 1l a náhradě za opotřebení 5,2 Kč za 1km. Dále žalobkyni náleží náhrada za ztrátu času zástupce na cestě celkem 10 půlhodin. Dále žalobkyni náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 464 Kč ve výši 8 077,44 Kč. 6. V tomto řízení vznikly České republice náklady odpovídající svědečnému pro [jméno] [příjmení], a proto v důsledku neúspěchu žalovaného bude povinen podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinen státu tyto náklady nahradit v plné výši. Podle § 155 odst. 1 o. s. ř. konkrétní výše nákladů bude stanovena v samostatném usnesení. 7. Žalobkyně byla v tomto řízení podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozena od poplatkové povinnosti. Podle § 2 odst. 3 téhož zákona vzhledem k neúspěchu žalovaného došlo k přechodu poplatkové povinnosti a žalovaný tedy bude povinen zaplatit soudní poplatek za toto řízení. Soudní poplatek podle položky [číslo] odst. 1 písm. b) Sazebníku činí 9 000 Kč.