8 C 59/2023-23 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 248 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne 20. 11. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na částku 6 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Úvěr se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 248 Kč v 78 týdenních splátkách po 158 Kč do 19. 5. 2021. Souhrnný poplatek je tvořen součtem kapitalizovaných úroků (ve výši 25,26 % ročně) za poskytnutou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 890 Kč a odměnou za administrativní zpracování ve výši 3 358 Kč. Žalovaná svou povinnost platit řádně neplnila a ničeho neuhradila. Dne 29. 7. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením údajů sdělených žalovanou a jejich ověřením předloženými doklady. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil právní osobnost žalobkyně. 4. Z dalších provedených listinných důkazů (smlouva, smluvní podmínky) soud zjistil, že dne 20. 11. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatku částku ve výši 6 248 Kč, skládající se z částky 2 890 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 56 % za dobu trvání smlouvy, a dále z částky 3 358 Kč za zpracování, garanci ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny a garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí. Celková finanční částka ve výši 12 248 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 78 týdenních splátkách s tím, že 77 splátek bylo určeno ve výši 158 Kč a 78. splátka ve výši 82 Kč. 5. Podle zákaznické karty (žádosti o úvěr) požadovala žalovaná úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž je dále vyplněno, že žalovaná žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, má 2 vyživovací povinnosti, je na mateřské dovolené s jediným měsíčním příjmem 7 600 Kč, přičemž další příjmy domácnosti činí 17 930 Kč a odhadované měsíční výdaje jsou 6 000 Kč. Je dále zatrženo, že žalovaná neměla kreditní kartu, ani zápůjčku u jiné společnosti, a předložila rozhodnutí o přiznání dávky. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 28. 1. 2022 včetně přílohy (položka 561 str. 6) soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022, odeslaným dle podacího lísku dne 24. 2. 2022. 7. Z tabulky umoření je zřejmá výše čerpaného úvěru a výše sjednané úrokové sazby. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. 8. Předžalobní výzvou ze dne 6. 6. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 14 781,69 Kč ve lhůtě do 21. 6. 2022; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 7. 6. 2022. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely dne 20. 11. 2019 smlouvu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a poplatkem splatit 78 týdenními splátkami. Úroková sazba byla sjednána ve výši 56 %. Částka 6 000 Kč byla žalované předána při podpisu smlouvy. Žalobkyně ke svému tvrzení o zkoumání schopnosti splácet úvěr nenavrhla žádný důkaz. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, což bylo žalované oznámeno přípisem z 30. 1. 2022. Žalovaná žalobkyni ani právní předchůdkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 6. 6. 2022, ve které určila lhůtu k plnění do 21. 6. 2022. 10. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání soudu, připravila se o možnost být poučena při podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že neunáší břemeno důkazní ohledně zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr. 11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ2016“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ2016 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Na základě závěru o skutkovém stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k dále uvedenému. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při předmětném právním jednání nevystupovala jako podnikatelka (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by smlouva měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na [webová adresa] či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje soudu nijak neprokázala. Současně není možné posoudit, zda z případně předložených listin byly učiněny relevantní závěry. Ani ze zákaznické k