CS · EN DE FR brzy

104 C 39/2023-78 — Okresní soud v Jihlavě

ECLI: ECLI:CZ:OSJI:2024:104.C.39.2023.1
Datum: 2024-07-24
Předmět: o 122 532,56 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 562 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 104 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 110 z. č. 257/2016 Sb."]
["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 122 532,56 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 101 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 562 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 122 532,56 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 23. 3. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému částku 100 000 Kč. Téhož dne byl úvěr žalovanému vyplacen na bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s úrokovou sazbou 44,88 %, a to ve 48 měsíčních splátkách. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku přes e-mailovou adresu. Součástí měsíčních splátek bylo také pojištění schopnosti splácet ve výši 630 Kč měsíčně. Žalobkyně úvěr schválila, neboť prověřila na základě informací a dokladů od žalovaného jeho schopnost úvěr splácet. Úvěrovou historii žalovaného prověřila v databázi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Na základě získaných informací provedla tzv. scoring žalovaného, který je založen na matematickém modelu bodového hodnocení klienta. Žalovaný řádně a včas úvěr nehradil, celkem uhradil pouze částku 46 305 Kč. S ohledem na tuto skutečnost vzniklo žalobkyni rovněž právo požadovat smluvní pokutu v celkové výši 1 996 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný, v důsledku čehož se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny ve výši 101 444,70 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně je dále oprávněna podle uzavřené smlouvy požadovat úroky z prodlení z nové jistiny a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, což žalobkyně v žalobě blíže vyčíslila. V doplnění žaloby ze dne 6. 6. 2024 žalobkyně dále uvedla, že prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet na základě dokladů o příjmech žalovaného a údajů obsažených v dostupných registrech. Žalobkyně zjistila, že žalovaný má čistý měsíční příjem přes 40 000 Kč, jeho náklady činí 6 463 Kč a volné zdroje ke splácení dosahují výše 32 976 Kč. K tomu doložila formulář hodnocení klienta, ve kterém byla provedena analýza jeho bonity. Ve vztahu k výdajové stránce poukázala žalobkyně na částky životního minima. Také zdůraznila, že žalovaný podepsal prohlášení o pravdivosti uvedených údajů, přičemž povinnost prověřovat úvěruschopnost nelze vykládat extenzivně. K tomu dále odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18. V další části svého doplnění se blíže vyjádřila k jednotlivým nákladům žalovaného, které vycházely z jeho tvrzení. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 238/2019 zdůraznila, že po úvěrových společnostech nelze požadovat stoprocentní míru obezřetnosti, nýbrž přiměřenou. Při jednání konaném dne 24. 7. 2024 pak zástupce žalobkyně poukázal také na usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. I. ÚS 1543/21, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2020, č. j. 20 Cdo 1522/2020-227, ze dne 18. 1. 2022, č. j. 33 ICdo 27/2021-82, a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, č. j. 75 ICm 3132/2019.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru.4. Z návrhu na uzavření smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, který měl splatit společně se sjednanými poplatky v celkové výši 216 720 Kč v 48 měsíčních splátkách po 5 145 Kč. Zprostředkovatelem úvěru byla , jméno FO, . Žalovaný projevil zájem o pojištění schopnosti splácet v rozsahu balíčku „B“, jak vyplývá i z přihlášky do pojištění a přílohy č. , hodnota, a dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy. Součástí návrhu smlouvy je také ujednání o úročení, přičemž zápůjční úroková sazba činí 44,88 % ročně. Tento návrh obsahuje také ujednání o smluvní pokutě v případě prodlení se splácením úvěru. Návrh smlouvy není žalovaným podepsán, v místě podpisu je uveden pouze jedinečný kód s datem 23. 3. 2022. Shodné informace o úvěru jsou obsaženy v předsmluvním formuláři. Prostřednictvím jedinečného kódu měl žalovaný podepsat rovněž prohlášení klienta. Způsob provedení podpisu popisuje dokument označený jako „podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A).“5. O oznámení o schválení úvěru ze dne 24. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně schválila žádost žalovaného o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se podle tohoto oznámení zavázal zaplatit celkem částku 216 720 Kč, a to ve 48 měsíčních splátkách po 5 145 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 44,88 % ročně. Měsíční výši splátky dokládá připojený splátkový kalendář z téhož dne. V informačním dokumentu o pojištění schopnosti splácet jsou uvedeny konkrétní podmínky uvedeného pojištění. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 100 000 Kč dne 23. 3. 2022.6. Z částečného výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že příjem žalovaného činil v prosinci 2021 částku 47 491 Kč, v lednu 2022 částku 41 752 Kč, v únoru 2022 částku 40 636 Kč, v březnu 2022 částku 38 931 Kč. K hodnocení klienta soud zjistil, že jako příjmy žalovaného uvedla žalobkyně částku 40 439 Kč, jako výdaje pak částku 3 860 Kč (životní minimum) a 2 603 Kč výdaje na bydlení. Celkové výdaje tak činily částku 6 463 Kč. Rezerva žalovaného činila podle tohoto hodnocení klienta částku 32 976 Kč. Ani toto hodnocení klienta není žalovaným podepsáno, i zde je uveden pouze jedinečný kód s datem 23. 3. 2022. Z výpisu ze záznamů z registru , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně vyhledávala v tomto registru žalovaného podle jeho rodného čísla, přičemž k žalovanému nebyly evidovány ke dni 25. 2. 2022 údaje o dlužných částkách. Z výpisu z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) soud zjistil, že žalovaný byl obodován skórem 476, což mělo odpovídat kategorii III., tj. nízkému riziku a současně nejlepšímu segmentu klientů.7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek výzvami ze dne 15. 11. 2022, 16. 1. 2023, 15. 2. 2023, 20. 3. 2023. Oznámením ze dne 21. 3. 2023, doručeným žalovanému dne 30. 3. 2022, žalobkyně žalovanému sdělila, že prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky ve výši 104 440 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 8. 11. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě dlužných částek. Téhož dne byla výzva žalovanému odeslána, jak vyplývá z podacího archu.8. Z karty klienta ze dne 27. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku 52 450 Kč.9. Z kopie povolení o trvalém pobytu soud zjistil, že žalovaný je slovenské státní příslušnosti a pobývá na území České republiky na základě povolení k trvalému pobytu s platností od 27. 1. 2020.10. Soud postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. 28 Co 221/2020-205) jakožto soudu nadřízeného, podle něhož je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného.11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem

Citovaná ustanovení

§ 104 (257/2016 Sb.)§ 110 (257/2016 Sb.)§ 562 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.