111 C 22/2022-81 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 36 793 Kč s příslušenstvím, přičemž tento nárok je tvořen dlužnou jistinou úvěru s přirostlými úroky ve výši 26 791 Kč a smluvní pokutou ve výši 10 002 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované dne [datum] vyplacen na její bankovní účet úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 138,21 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 1 863 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2018. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když uhradila pouze první splátku ve výši 1 863 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.1 smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč (2 × 499 Kč při prodlení s úhradou splátky [číslo] o délce 30 dnů), a dále v souladu s bodem 6.2 smlouvy právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč při prodlení s úhradou splátky [číslo] o délce 15 dnů). S účinností ke dni [datum] došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalované s úhradou splátky [číslo] splatné dne [datum] o délce 65 dnů k zesplatnění celé částky dosud nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 26 637,51 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky; žalovaná však dluh neuhradila. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou jistiny úvěru je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu jen ve výši 0,1 % denně za dobu od [datum] do [datum] (tj. k datu vyhotovení žaloby) ve výši 10 002 Kč. Ve smlouvě bylo také sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění úvěru v době od [datum] do [datum] žalovaná uhradila několik dílčích částek v celkové výši 1 187 Kč. Nic dalšího neuhradila ani k předžalobní upomínce. Žalobkyně tak požaduje na jistině úvěru částku 25 393,21 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši 998 Kč, náhradu nákladů souvisejících s prodlením žalované ve výši 400 Kč, smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 002 Kč a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný z původní jistiny úvěru ve výši 21 787,28 Kč od [datum] do zaplacení, kdy žalobkyně požaduje úrok v nominální roční úrokové sazbě 90,01 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 67 068 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně vždy z příslušné dlužné jistiny se zohledněním dílčích plateb žalované průběžně od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně ověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Vycházela především z údajů uvedených žalovanou ověřených z příslušných dokladů, prohlášení žalované o pravdivosti uváděných údajů a z úvěrové historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalobkyně takto zjistila a ověřila měsíční příjem žalované i její výdaje. Ke zjišťovaným výdajům žalobkyně doplnila, že u osobních výdajů vycházela z částky životního minima upravené příslušným zákonem, neboť žalovaná neuvedla výdaje vyšší, a ve vztahu k nákladům bydlení a nákladům odpovídajícím výživnému pro jedno dítě žijící se žalovanou ve společné domácnosti žalobkyně vycházela z poctivosti jednání žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření řádně doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud při splnění zákonných podmínek věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud nevydal rozsudek pro zmeškání, když pro tento postup nebyly splněny zákonné podmínky, neboť žalovaná nebyla na možnost vydání kontumačního rozsudku upozorněna. 4. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovanou, byla doložena kopií jejího občanského průkazu. 5. Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] z oznámení o schválení úvěru (včetně kopie dodejky), bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem ze dne [datum], jenž byl doručen žalované dne [datum]. Z oznámení o schválení úvěru vyplývá, na jakých parametrech se strany dohodly. Součástí tohoto dopisu je i splátkový kalendář. Ujednání mezi stranami bylo shrnuto také v předsmluvním formuláři se standardními informace o spotřebitelském úvěru doloženém soudu, jehož podpisem dne [datum] žalovaná stvrdila, že se s informace seznámila. Dne [datum] žalovaná podepsala také prohlášení o tom, že smlouvu o úvěru uzavírá s poctivým úmyslem a uvádí pravdivé údaje. Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 55 890 Kč v 30 měsíčních splátkách po 1 863 Kč splatných vždy do každého 18. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Součástí měsíční splátky pak byla jistina úvěru a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný v efektivní úrokové sazbě 138,21 % ročně jako pevný po celou dobu splácení úvěru. Dle ujednání mezi stranami měly být peněžní prostředky vyplaceny na bankovní účet č. [bankovní účet]. Z článku 6. smlouvy bylo zjištěno, že mezi stranami byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalované. V bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalované vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů vniklých v souvislosti s prodlením, a to ve výši 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky, pokud je delší než 15 dnů. V článku 6.3 bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následující po zesplatnění úvěru. 6. Doklad o vyplacení úvěru (otisk dat z elektronického výpisu k bankovnímu účtu vedenému [právnická osoba]) osvědčuje, že dne [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] provedena platba ve výši 22 000 Kč, kdy variabilním symbolem bylo číslo smlouvy [číslo]. 7. Formulářem Hodnocení klienta ze dne [datum], potvrzeními o provedených platbách dávek vyplácených Úřadem práce [obec] a Českou správou sociálního zabezpečení, oznámením Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Jihlavě o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne [datum], výpisem z bankovního účtu žalované, výpisem z nebankovního registru klientských informací (NRKI) a výpisem záznamů z registru [příjmení] žalobkyně prokazovala, že před uzavřením smlouvy o úvěru prověřovala schopnost žalované uvažovanou výši úvěru splácet. Žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 22 000 Kč, který by splácela v 30 měsíčních splátkách po 1 863 Kč. Dle výpisu z registru [příjmení] neměla žalovaná evidovány žádné dluhy. Podle výpisu z NRKI byla žalovaná hodnocena skórem 347, což má představovat, že uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou znamená střední riziko a schopnost splácení úvěru bývá v takovém případě limitována výší vyplacené částky. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] (resp. pořízené kopie webové stránky [právnická osoba] [příjmení], u níž má žalovaná účet, příp. další produkty) je zřejmé, že v době žádosti o úvěru žalovaná neměla žádný zůstatek na účtu. Oznámení úřadu práce osvědčuje, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek, který se s účinností od [datum] zvýšil z částky 5 676 Kč na 11 500 Kč měsíčně. Potvrzení o provedení platby dokládají, že za srpen 2017 byla žalované od [obec] správy sociálního zabezpečení vyplacena peněžitá pomoc v mateřství ve výši 22 568 Kč a v říjnu 2017 jí byl úřadem práce vyplacen rodičovský