12 C 348/2022-52 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč s tím, že se jednalo o částku vloženou žalobcem na účet žalovaného jako fyzické osoby coby budoucí vklad společníka společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Žalobce se společníkem nestal, částka nebyla do společnosti žalovaným vložena. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení, jehož vrácení se domáhá spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne uplatnění návrhu při soudním jednání ve věci , spisová značka, , tj. od 30. 8. 2022.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že částka 100 000 Kč představovala splátku dluhu ze smluv o zápůjčce uzavřené mezi účastníky v letech 2019-2020. Účastníci následně ohledně zbývající dlužné částky uzavřeli dne 8. 9. 2021 Dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, která tuto částečnou úhradu již zohledňovala. Pro případ neúspěchu této obrany namítl žalobce započtení vůči pohledávce žalovaného ve výši 611 202 Kč z výše uvedené dohody o uznání dluhu.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce dne , datum, vložil na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 100 000 Kč. Účastníci uzavřeli dne 8. 9. 2021 dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, v níž žalobce uznal vůči žalovanému dluh ve výši 611 202 Kč ze smluv o zápůjčkách uzavřených v letech 2019 a 2020 a zavázal se jej uhradit nejpozději do 31. 10. 2021. Při jednání soudu dne 30. 8. 2022 ve věci sp. zn. , spisová značka, žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě částky 100 000 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 8. 2023, č. j. , spisová značka, bylo žalobci uloženo zaplatit žalovanému částku 611 202 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 11. 2021 do zaplacení a nahradit náklady řízení ve výši 132 661,62 Kč. Rozsudek dosud nenabyl právní moci, žalobce však nezaplatil ve stanovené lhůtě soudní poplatek z odvolání. Žalovaný byl v rámci prověřování provedenému k trestnímu oznámení žalobce vyslýchán dne , datum, Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie kraje , adresa, , Územní odbor , adresa, , Oddělení hospodářské kriminality pod č.j. , Anonymizováno, , kdy uvedl, že částka 611 202 Kč představuje součet veškerých půjček, které žalovaný žalobci půjčil na základě ústních dohod. Současně uvedl, že mu žalobce od samého začátku, kdy mu peníze půjčil, nevrátil ani korunu.4. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Dle § 2991 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Dle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Dle § 1987 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.7. V dané věci žalobce tvrdil, že prostředky vložil na účet žalovaného jako budoucí vklad do společnosti žalovaného, kde se měl stát společníkem. Naproti tomu žalobce tvrdil, že se jednalo o splátku zápůjčky, kterou žalobci v předchozích letech poskytl. Na žalovaném bylo, aby prokázal, že vložené prostředky na jeho účet byly splátkou existujícího dluhu ze smlouvy o zápůjčce mezi účastníky uzavřené. Smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem, k jejímu uzavření je tak nezbytná nejen dohoda o podstatných náležitostech této smlouvy, ale současně i předání předmětu zápůjčky. Žalovaný však neprokázal (ač náležitě poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 100 000 Kč, že tato částka byla předána žalobci. Za této situace tedy nebylo ani prokázáno, že by žalobcem vložené prostředky na účet žalovaného byly splátkou dluhu ze smlouvy o zápůjčce. Pokud jde o žalobcem tvrzený důvod vložení peněžních prostředků na účet, tímto se soud více nezabýval, žalobcem tvrzené okolnosti blíže nezkoumal, neboť za situace, kdy mezi účastníky nebylo sporu o tom, že se žalobce nestal společníkem ve společnosti žalovaného a žalovaným tvrzený důvod vložení částky 100 000 Kč nebyl prokázán, je zřejmé, že nebyl prokázán žádný právní důvod, pro který by tyto finanční prostředky náležely žalovanému. Jinými slovy soud dospěl k závěru, že žalovanému v souladu s ustanovením § 2991 o. z. vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobci vydat. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 100 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 31. 8. 2022, neboť žalobce vyzval žalovaného k úhradě této částky dne , datum, při jednání soudu. Tím nastala její splatnost a ode dne následujícího má žalobce právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Za této situace pak bylo namístě se zabývat eventuální obranou žalovaného, a to jím vznesenou námitkou započtení jeho pohledávkou za žalovaným na zaplacení částky 611 202 Kč. Je třeba konstatovat, že obě pohledávky, tedy jak pohledávka aktivně započítávaná (pohledávka žalobce), tak pohledávka pasivně započítávaná (pohledávka žalovaného, proti níž je započítáváno) jsou již splatné. Splatnost pohledávky žalovaného nastala dle dohody o uznání závazku a splátkovém kalendáři ze dne 8. 9. 2021 dnem 31. 10. 2021. Splatnost pohledávky žalobce pak nastala v souvislosti s výzvou k zaplacení částky 100 000 Kč při jednání soudu dne , datum, (jak uvedeno výše). Pro pohledávku žalobce, tedy pohledávku, kterou je započítáváno (aktivně započítávaná pohledávka) je podmínkou, že nesmí být pohledávkou, která je nevymahatelná u soudu, nejistá a neurčitá (§ 1987 o. z.). Soud pak s ohledem na skutečnost, že se nejedná o pohledávku ze sázek, her, či zápůjček k nim, pohledávku promlčenou, ani pohledávku nedospělou (nesplatnou), současně je určitá její výše i důvod vzniku, navíc je i pohledávkou jistou, neboť byla přiznána v soudním řízení a byť rozsudek nebyl v době vyhlášení tohoto rozhodnutí ještě pravomocný, nebyla proti němu již možná žádná obrana (žalobce nezaplatil soudní poplatek z odvolání), dospěl k závěru, že zde nejsou naplněny podmínky omezení započitatelnosti aktivní pohledávky. Námitky žalobce proti započtení tak nejsou dány. Stejně tak je k započtení způsobilá i pohledávka pasivně započítávaná (§ 1988). Soud tak dospěl k závěru, že vznesenou námitkou započtení ze strany žalovaného došlo k zániku pohledávky žalobce na zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba tak byla v celém rozsahu zamítnuta.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 150 o. s. ř. Žalobce byl v řízení neúspěšný, žalovaný by tak měl vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však důvodem neúspěchu žalobce byla až eventuálně vznesená námitka započtení, tedy že primární důvody obrany žalovaného spočívaly v něčem zcela jiném, soud dospěl k závěru, že jsou zde podmínky pro to, aby mimořádně nepřiznal náhradu nákladů žalovanému. Žalobci fakticky nezbývalo, než na podané žalobě trvat (i přes eventuálně vznesenou námitku započtení) a přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému by se za této situace jevilo jako zjevná nespravedlnost.