121 C 37/2023-46 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 41 220 Kč coby dlužného nájemného a částky 3 412,66 Kč coby kapitalizovaného úroku z prodlení. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný nehradil nájemné za květen, červen, červenec a část září 2023 (do 18. 9. 2023, kdy byly předány klíče od bytu). Mezi stranami byla uzavřena nájemní smlouva k bytu na adrese , adresa, , dle níž se žalovaný zavázal hradit žalobci nájemné a pro případ prodlení pak úrok ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav.3. Z nájemní smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne 27. 12. 2022. Žalobce coby pronajímatel se zavázal žalovanému poskytnout k užívání byt č. , Anonymizováno, bytovém domě na adrese , adresa, , který je ve vlastnictví žalobce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 27. 12. 2022 do 27. 12. 2023. Dle nájemní smlouvy byl žalovaný povinen platit nájemné ve výši 11 450 Kč a zálohy na služby ve výši 2 550 Kč na účet žalobce č. , č. účtu, . V případě, že žalovaný neuhradí nájemné a zálohy na služby v plné výši do 15. dne za měsíc, byla sjednána povinnost hradit úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.4. Z výpisů z účtu žalobce č. , č. účtu, za období od 19. 11. 2022 do 20. 9. 2023 vyplývá, že nájemné a úhrady za služby za žalovaného ve výši 14 000 Kč byly pravidelně činěny do 6. 4. 2023, poslední platba pak byla zaslána ještě v srpnu 2023; za měsíce květen, červen, červenec a září 2023 nebyly platby nájemného na účet připsány.5. Dopisem ze dne 15. 9. 2023 oznámil žalobce žalovanému výpověď nájmu bytu.6. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaný užíval byt a zavázal se za něj žalobci hradit částku 11 450 Kč na nájemném; pro případ prodlení byla sjednána výše úroku z prodlení 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný vůbec neuhradil nájemné za měsíce květen, červen a červenec 2023, v září tak žalobce přistoupil k výpovědi nájmu; žalovaný dále neuhradil nájemné za období od 1. 9. 2023 do 18. 9. 2023, kdy vrátil žalobci klíče od bytu.7. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud na základě uvedených zjištění a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, na základě níž žalobce přenechal žalovanému do užívání byt a žalovaný se zavázali hradit nájemné. Pro případ prodlení byla sjednána povinnost žalovaného hradit úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný neuhradil nájemné v měsících květen, červen a červenec 2023, proto žalobce přistoupil k výpovědi nájmu. Dále pak žalovaný neuhradil nájemné za období od 1. 9. 2023 do 18. 9. 2023, kdy došlo k předání klíčů. Žalovaný netvrdil, že by došlo k úhradě či že by dluh zanikl jinak. Dnem, resp. dny následujícími po splatnosti nájemného se tak dostal do prodlení a je vedle dlužné částky povinen zaplatit rovněž sjednaný úrok ve výši 0,1 % denně kapitalizovaný ke dni 18. 9. 2023 na částku 3 412,66 Kč. Žaloba tak byla shledána důvodnou a soud jí vyhověl v celém rozsahu. Lhůta k zaplacení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, když pro odlišnou úpravu nebyly shledány důvody.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které jsou v daném případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 232 Kč a náhradou za jeden úkon (návrh ve věci samé) po 300 Kč (podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Celková výše nákladů přiznaných žalobci tak činí 2 532 Kč.