124 C 21/2023-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 14 454 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že při preventivní kontrole odběrného místa žalovaného na adrese [adresa], po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny byla dne [datum] servisní firmou žalobkyně provedena demontáž bezesmluvního elektroměru. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností ve výši 14 454 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že na odběrném místě žalovaného na adrese [adresa], byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny prostřednictvím bezesmluvního elektroměru, který byl demontován. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny dle vyhlášky 359/2020 Sb. soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] činila spotřeba neoprávněně odebrané elektřiny 1,268 MWh za cenu 7 735,52 Kč. Ze stanovení výše oprávněných nákladů soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala na nákladech kontroly odběrného místa žalovaného částku 4 210 Kč. Z faktury [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu za neoprávněný odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 14 454 Kč s DPH. Z upozornění na nepřijatou platbu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o neuhrazené pohledávce ve výši 14 454 Kč a vyzvala jej k její úhradě do 23. 2. 2023. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 14 454 Kč do 10. 3. 2023. 4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný na svém odběrném místě neoprávněně odebíral v období od [datum] do [datum] elektřinu, za niž nezaplatil. Proto žalobkyně naúčtovala žalovanému cenu odebrané elektřiny podle vyhlášky a náklady vzniklé v souvislosti s kontrolou jeho odběrného místa. 5. Podle § 51 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. 6. Podle § 51 odst. 2, 3 věty první energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. 7. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah, který je regulován energetickým zákonem. Žalovaný odebíral v období od [datum] do [datum] elektřinu bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny. Dodávku elektřiny do odběrného místa žalovaného v uvedeném období je tudíž třeba považovat za neoprávněný elektřiny. Žalobkyni v takovém případě náleží náhrada škody ve smyslu výše citovaného ustanovení energetického zákona, jejíž výše se řídí § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. (jedná se o speciální závazkový vztah, který nepodléhá režimu bezdůvodného obohacení či náhrady škody podle občanského zákoníku, viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010 sp. zn. 25 Cdo 229/2008, nebo ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2617/2010), a dále úhrada oprávněných nákladů na kontrolu odběrného místa žalovaného. Žalovaný porušil svou povinnost uhradit vzniklou škodu a související náklady a současně nijak nezpochybnil množství odebrané elektřiny či výši vyúčtované částky. Za této situace soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého dluhu, náleží žalobkyni i úrok z prodlení z žalované částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 26. 1. 2023, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou vystavené faktury, do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů řízení uplatněných podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle níž účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky 300 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění). Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.