124 C 22/2023-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 93 500 Kč s příslušenstvím z titulu písemného uznání dluhu ze dne [datum]. Žalovaná v tomto uznávacím prohlášení uznala svůj dluh ve výši 93 500 Kč vůči žalobci co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 15 000 Kč počínaje dnem [datum]. Důvodem uznání dluhu byla půjčka poskytnutá žalované na úhradu dlužného nájemného a souvisejících služeb za užívání bytové jednotky žalobce v období od února do prosince 2020. Žalovaná na svůj dluh nic nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce]. Z uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uznala co do důvodu i výše svůj dluh ve výši 93 500 Kč vůči žalobci, přičemž jako důvod vzniku dluhu uvedla půjčku, a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 15 000 Kč vždy do 20. dne v měsíci, počínaje [datum], s tím, že v případě, že se žalovaná zpozdí byť jen s jednou splátkou, má žalobce právo požadovat uhrazení celého dluhu. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu ve výši 93 500 Kč do 15. 6. 2023. 4. Na základě předložených listin má soud za zjištěné, že žalovaná uznala co do důvodu i výše svůj dluh představovaný pohledávkou v aktuální výši 93 500 Kč a zavázala se tento svůj dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách počínaje 20. 10. 2021 pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě svého dluhu. 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Ze zjištěného skutkového stavu a na základě uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalovaná písemně uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše. Důvodem uznání dluhu žalovanou byla půjčka, kterou žalobce poskytl žalované na úhradu dlužného nájemného a souvisejících služeb za užívání bytové jednotky žalobce v období od února do prosince 2020. Jelikož žalovaná svůj dluh nehradila, stal se dluh okamžitě splatným prvního dne následujícího po dni splatnosti první splátky, tj. 21. 10. 2021 Ani poté žalovaná ničeho nezaplatila, proto v souladu s citovaným zákonným ustanovením platí domněnka, že dluh v době jeho uznání trval. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a nedoložila, že uznaný dluh uhradila, že se tento dluh nestal splatným nebo že zanikl jinak. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované, aby dlužnou částku 93 500 Kč žalobci uhradila spolu s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 93 500 Kč od 21. 10. 2021, kdy se celý dluh stal okamžitě splatným, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinná uhradit dlužnou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 155 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 675 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, jíž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 93 500 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 4 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.