18 C 319/2023-91 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 34 143,12 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 31. 5. 2021 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. , č. účtu, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do sjednaného limitu 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutý kontokorent platit úrok společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný byl povinen poskytnutý kontokorent v celé výši splatit tak, aby byl zůstatek na účtu kladný či nulový nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. Při schvalování úvěru žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, přičemž tyto byly hodnoceny individuálně v souladu se schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Byly kontrolovány veškeré dostupní informace v interních a externích databázích. Žalovaný své povinnosti nedodržel, čímž porušil smlouvu, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Tento byl žalovaný povinen neprodleně uhradit, avšak to neučinil, a to ani k poslední výzvě ze dne 1. 12. 2022. Žalobkyně smlouvu vypověděla a dlužnou pohledávku převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky č. , č. účtu, . Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu částky 34 143,12 kč představující jistinu dluhu, částky 3 309,95 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 15 % ročně z jistiny za období od 2. 12. 2022 do 17. 7. 2023 a z částky 3 142,49 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z jistiny za období od 2. 12. 2022 do 17. 7. 2023. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 15 % ročně z jistiny od 18. 7. 2023 do zaplacení a také zákonný úrok z prodlení z jistiny od 18. 7. 2023 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva s upozorněním na možnost podání žaloby k soudu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z rámcové smlouvy o finančních službách ze dne 18. 9. 2013 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Listina byla podepsána žalovaným a jeho totožnost byla ověřena dle průkazu totožnosti, občanského průkazu, č. , tel. číslo, .5. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 31. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši až 30 000 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru ve výši 18,90 % ročně a další ceny se splatností do 17. 5. 2022. V případě porušení podmínek smlouvy se strany dohodly, že žalobkyně může mj. prohlásit veškeré dluhy či jejich část za okamžitě splatné, smlouvu vypovědět s okamžitou účinností nebo od smlouvy odstoupit. V souvislosti s úvěrem byl žalovaný povinen uhradit zejména cenu za vedení účtu, případné náklady na zasílání výpisů z účtu poštou, ceny spojené s jednotlivými způsoby čerpání úvěru či ceny za případné další doplňkové služby, pokud si je sjednal. Listina byla podepsána ze strany žalovaného elektronickým podpisem. Nedílnou součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky.6. Z detailů zadaných operací soud zjistil, že žalovaný si prostřednictvím internetového bankovnictví zažádal dne 29. 5. 2021 nejdříve o službu kontokorent standard do 100 000 Kč, konkrétně o úvěr do výše 6 000 Kč s poplatkem 69 Kč, úrokovou sazbou 18,90 % ročně. Následně ještě tentýž den požádal o úvěru do výše 30 000 Kč. Změna nastavení kontokorentního úvěru byla přijata ke schválení a byla autorizována dne 31. 5. 2021.7. Z listiny označené Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši 20 000 Kč, což pracovník žalobkyně zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet žalovaného, kdy částka odpovídala průměrnému příjmu v měsících předcházejících žádosti. Tato skutečnost byla zjištěna také z výpisů z účtu č. , č. účtu, vedeného u žalobkyně na jméno žalovaného za období květen 2020 až květen 2021. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč, avšak žalobkyně stanovila životní výdaje na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi banky včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 6 200 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl splátky ve výši 4 000 Kč, přičemž žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v té době kontokorentní úvěr u žalobkyně, jež byl navyšován, a revolvingový úvěr mimo žalobkyni s limitem 13 000 Kč s orientační splátkou 390 Kč. Žalobkyně vyhodnotila příjem žalovaného jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, kdy po odečtení nového splátkového zatížení ve výši 4 900 Kč od příjmů žalovanému zbylo 15 100 Kč k pokrytí životních nákladů.8. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, vedeného u žalobkyně na jméno žalovaného za období červenec až prosinec 2022 soud zjistil, že konečný zůstatek ke dni 31. 7. 2022 byl - 30 582,12 Kč, ke dni 31. 8. 2022 byl – 31 174,37 Kč, ke dni 30. 9. 2022 byl – 32 650,87 Kč a ke dni 31. 10. 2022 byl – 34 143,12 Kč. Dne 1. 12. 2022 byl dluh ve výši 34 143,12 Kč převeden na evidenční účet č. , č. účtu, .9. Z výpisu poplatků za rok 2022 ze dne 9. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému přehled uhrazených poplatků žalovaným v roce 2022.10. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného u žalobkyně na jméno žalovaného za období leden až březen 2023 soud zjistil, že na účtu se nacházela nulová částka a ke dni 1. 3. 2023 byl zrušen.11. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 10. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky 3 551 Kč, a to nejpozději do 30. 11. 2022. Žalovaného upozornila, že pokud částku neuhradí, pak po něm bude požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši 33 551 Kč, přistoupí k jeho vymáhání a dne 1. 12. 2022 smlouvu vypoví. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že dlužnou částku 34 744,04 Kč dne 2. 12. 2022 převedla na evidenční účet pohledávek, a vyzvala jej k neprodlenému uhrazení. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost podání žaloby k soudu. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 18. 7. 2023, jež byla zaslána dne 19. 7. 2023.12. Z předložených listin má soud za zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu a posléze smlouvu o úvěru, na jejím základě poskytla žalovanému možnost čerpat úvěr až do sjednaného úvěrového rámce 30 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem splatit. Žalovaný porušil sjednané smluvní povinnosti, a proto žalobkyně vypověděla předmětnou smlouvu o úvěru a prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě.13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení posoudil soud závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky a před jejímž u