20 C 51/2024-34 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou zavřela smlouvu o zápůjčce v ústní formě dne , datum, . Na základě této smlouvy poté převedla ze svého účtu č. , č. účtu, na účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši , částka, . Žalovaná poté zápůjčku žalobkyni splácela: dne , datum, částkou , částka, , dne , datum, částkou , částka, , dne , datum, částkou , částka, a dne , datum, částkou , částka, . K úhradě tak zbývá částka , částka, , kterou představují neuhrazené splátky za období od ledna 2022 do srpna 2023 (20 splátek po , částka, ) a zbytek jistiny ve výši , částka, , který se měl stát splatným ke dni , datum, (první den po doručení výzvy k úhradě). V případě dlužných splátek požaduje žalobkyně úrok z prodlení od prvního dne měsíce následujícího po splatnosti příslušné splátky. Žalované byla zaslána výzva k úhradě ze dne , datum, , která byla doručena žalované , datum, . Žalobkyně výše uvedené platby obdržela z účtu společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, č. , č. účtu, . K tomu žalobkyně uvedla, že v době obdržení těchto plateb byla žalovaná jedinou jednatelkou a jediným vlastníkem uvedené společnosti. Z tohoto důvodu žalobkyně dovozuje, že žalovaná souhlasila s platbami provedenými uvedenou společností na předmětný dluh.2. Žalovaná dluh žalobkyně neuznala. Uvedla, že s žalobkyní nikdy žádnou smlouvu neuzavřela a že žalobkyni vůbec nezná. , jméno FO, , což je bývalý přítel kamarádky žalované, si od žalobkyně vypůjčil peníze, které byly zaslány na účet žalované, neboť pan , jméno FO, z důvodu exekucí neměl svůj vlastní účet. , jméno FO, také žalované několikrát donesl peníze, které poté žalovaná odeslala na účet žalobkyně.3. Soud ve věci rozhodl při jednání bez účastni žalované, která svoji neúčast omluvila (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.).4. Z opisu transakcí z účtu č. , č. účtu, a z detailu platby soud zjistil, že majitelem tohoto účtu je žalobkyně. Z tohoto účtu byla dne , datum, odeslána částka , částka, na účet žalované č. , č. účtu, . Na účet žalobkyně poté byly z účtu č. , č. účtu, připsány částky: , částka, dne , datum, , , datum, a , datum, a , částka, dne , datum, .5. Z dopisu ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, s příslušenstvím do 7 dnů od doručení výzvy.6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně dne , datum, odeslala ze svého účtu na účet žalované částku , částka, . Žalobkyně následně obdržela částku 3 x , částka, (dne , datum, , , datum, a , datum, ) a částku , částka, dne , datum, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, , a to k úhradě částky do 7 dnů od doručení výzvy.7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 1936 odst. 1 o. z. věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. To neplatí, je-li plnění vázáno na osobní vlastnosti dlužníka.9. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Žalobkyně ani přes poučení při jednání neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně ovšem prokázala, že žalované poskytla částku , částka, , přičemž žalovaná jí vrátila pouze částku , částka, . Jelikož mezi účastníky nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce ani jiné smlouvy, tak soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení.11. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku , částka, (tj. částku jistiny sníženou o částečné úhrady) s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Počátek prodlení soud odvodil od předžalobní výzvy ze dne , datum, , kterou byla žalovaná vyzvána k vrácení dlužné částky do , datum, , a tedy od , datum, je žalovaná v prodlení. Žalovaná je povinna zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.12. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala na základě tvrzené smlouvy o zápůjčce.13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části, proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast při jednání dne , datum, ) a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovného podle § 13 odst. 1 a.t. ve spojení s vyhláškou č. 398/2023 Sb. za jízdu osobním automobilem , jméno FO, DM2, RZ , SPZ, , k jednání soudu dne , datum, v trase , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km, s průměrnou spotřebou paliva 8,3 litru benzínu Natural 95 na 100 km při vyhláškové ceně , částka, /l [§ 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb.] a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši , částka, [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb.] v celkové výši , částka, , náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a.t. v rozsahu 6 započatých půlhodin po , částka, a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky , částka, ve výši , částka, . Celková náhrada nákladů řízení tak činí , částka, . Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.