21 C 239/2024-78 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 85 388,08 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 26. 11. 2021 smlouvu o úvěru reg. č. , Anonymizováno, , na základě níž poskytla žalovanému úvěr, a to až do výše úvěrového limitu 94 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se smluvním úrokem a s poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou splátek do prodlení, přistoupila žalobkyně ke dni 14. 6. 2023 k zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala. Ke dni 13. 5. 2024 dlužil žalovaný žalobkyni částku 101 346,09 Kč, která byla tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 83 888,08 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 9 569,10 Kč za období od 26. 11. 2021 do 13. 5. 2024, kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 6 388,91 Kč za období od 15. 6. 2023 do 13. 5. 2024 a poplatky ve výši 1 500 Kč. Před uzavřením smlouvy prověřovala žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet, a to kontrolou finančních toků na účtu žalovaného u žalobkyně, získáním informací z bankovních a nebankovních registrů, z insolvenčního registru, evidence neplatných dokladů a evidence adres a také kontrolou interních blacklistů, fraudlistů a delikvencí. Ohledně příjmů žalovaného vycházela žalobkyně z vyhodnocení pohybů na běžném účtu, kde žalovaný vykazoval měsíční příjem za období 11 měsíců předcházejících poskytnutí úvěru ve výši mediánové hodnoty 20 860 Kč. Žalobkyně vycházela z celkových měsíčních výdajů žalovaného ve výši 19 180,97 Kč, které jsou tvořeny náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč měsíčně a ostatními náklady včetně splátek úvěru ve výši 14 180,97 Kč. Platební kapacita žalovaného byla systémem vypočtena na částku 1 679,03 Kč, tedy dostačující pro splátku ve výši 1 375 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 3. 4. 2024, přesto ani poté neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jeho nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila.3. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 26. 11. 2021 bylo zjištěno, že touto žalovaný požádal o poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu 94 000 Kč. Ze záznamu o podpisu klienta bylo zjištěno, že podpis žádosti o spotřebitelský úvěr byl realizován sjednanou elektronickou formou dne 26. 11. 2021.4. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že tato byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 26. 11. 2021. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 94 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn úvěr jednorázově vyčerpat ke dni 26. 11. 2021. Žalovaný se dále zavázal hradit žalobkyni úrok, výše úrokové sazby v okamžiku uzavření smlouvy činila 9,03 % ročně. Dle smlouvy měl poskytnutý úvěr být splacen nejpozději do 14. 11. 2029, a to v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 1 375 Kč. V případě nedodržení termínu či výše splátek ze strany žalovaného byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna účtovat si zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu v denní výši 0,10 % z nezaplacených částek. Aktuální výše poplatku za první a další upomínku činila dle smlouvy 300 Kč, poplatek za výzvu činil 500 Kč. V případě prodlení žalované se splacením jakékoliv částky vůči žalobkyni byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. Součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalovaného informovala o rozhodných skutečnostech souvisejících s žádostí o úvěr. Ze záznamu o podpisu klienta bylo zjištěno, že podpis předsmluvních informací k žádosti o spotřebitelský úvěr byl realizován sjednanou elektronickou formou dne 26. 11. 2021.5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 11. 2021 do 30. 11. 2021 soud zjistil, že žalovanému byla dne 26. 11. 2021 na účet připsána částka 94 000 Kč, a to z účtu č. , č. účtu, . Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného byl zjištěn průběh využívání i splácení úvěru, kdy splátky nebyly prováděny řádně a včas, dále přehled předepisování úroků a také to, že ke dni 24. 3. 2024 činil dluh žalovaného částku 83 888,08 Kč na jistině, částku 8 662,65 Kč na smluvním úroku, částku 5 465,70 Kč na úrocích z prodlení a částku 1 500 Kč na poplatcích. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 10. 3. 2021 do 26. 11. 2021 soud zjistil příjmy a výdaje žalovaného. Příjmy žalovaného na účtu jsou přitom primárně tvořeny částkami v rozsahu zhruba 19 000 Kč až 178 000 Kč. Dne 26. 11. 2021 byla žalovanému na účet připsána částka 94 000 Kč.6. V dokumentu označeném jako výpis , Anonymizováno, je zaznamenáno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil k 26. 11. 2021 částku 20 860 Kč, výdaje žalovaného dosahují částky 5 000 Kč měsíčně a měsíční splátky úvěrů činí 5 500 Kč. Žalovaný byl svobodný. Dále je zde evidován konsolidační úvěr u žalobkyně ve výši 304 905,51 Kč s měsíční splátkou ve výši 5 103 Kč a spotřební úvěr ve výši 63 182,06 Kč s měsíční splátkou 955 Kč. Jako platební kapacita žalovaného je uvedena částka 1 679,06 Kč. Výsledkem prověření bylo schválení žádosti o úvěr. Z listiny označené jako , Anonymizováno, Informace soud zjistil, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného, při níž zjistila, že žalovaný měl k říjnu 2021 uzavřenou smlouvu o úvěru s měsíční splátkou ve výši 955 Kč, u níž nebyly evidovány dluhy, a smlouvu o úvěru s měsíční splátkou 5 103 Kč, u které nebyly evidovány dluhy.7. Z výzev ze dne 22. 1. 2023, 29. 1. 2023 a 19. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek. Dopisem ze dne 23. 3. 2023 byl žalovaný vyzván k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti ze smlouvy o úvěru, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných závazků v celkové výši 5 653,71 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn, že pokud částku neuhradí, žalobkyně přistoupí k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Lhůta pro úhradu byla určena do 22. 4.2023. Dle kopie obálky byla výzva odeslána na adresu žalovaného dne 23. 3. 2023. Z dopisu ze dne 16. 6. 2023 soud zjistil, že tímto byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru ke dni 15. 6. 2023. Dle kopie obálky byla výzva odeslána na adresu žalovaného dne 16. 6. 2023.8. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 4. 2024 bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky z úvěrové smlouvy ve výši 99 809,49 Kč. Dle potvrzení o podání byla výzva shodného dne odeslána na adresu žalovaného.9. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k názoru, že skutková zjištění z nich učiněná lze považovat za prokázaná. Soud pak učinil dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako podnikatelka uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši 94 000 Kč. Při uzavírání smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dotazy na evidenční registry, přičemž současně vycházela z informací o platebních pohybech na běžném účtu žalovaného. Žalobkyně vyplatila žalovanému převodem na bankovní účet částku 94 000 Kč. Žalovaný se zavázal pravidelnými splátkami splácet úvěr spolu s úroky ve výši 9,03 %. Z důvodu prodlení s úhradami byl úvěr zesplatněn k 14. 6. 2023. Žalovaný dluží na jistině 83 888,08 Kč, na poplatcích 1 500 Kč, na smluvním úroku částku 9 569,10 Kč za období od 26. 11. 2021 do 13. 5. 2024 a na úrocích z prodlení za období od 15. 6. 2023 do 13. 5. 2024 částku 6 388,91 Kč. Žalovanému byla zaslána upomínka dne 3. 4. 2024.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti