21 C 54/2024-42 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 107 858,86 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně a s poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou splátek do prodlení, přistoupila žalobkyně ke dni 25. 10. 2023 k zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 103 918,86 Kč a dlužnými poplatky ve výši 3 940 Kč. Před uzavřením smlouvy prověřovala žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet, a to získáním informací z bankovních a nebankovních registrů, z insolvenčního registru či evidence neplatných dokladů a evidence adres. Ohledně příjmů žalovaného vycházela žalobkyně z čestného prohlášení žalovaného o jeho příjmech, které uvedl částkou 91 667 Kč měsíčně, a z vyhodnocení pohybů na běžném účtu, kde žalovaný vykazoval průměrný měsíční příjem za období 6 měsíců předcházejících poskytnutí úvěru ve výši 92 323 Kč. Žalobkyně vycházela z celkových měsíčních výdajů žalovaného ve výši 37 979 Kč, které jsou tvořeny ostatními výdaji ve výši 4 250 Kč, výdaji na bydlení ve výši 5 000 Kč, životním minimem ve výši 3 860 Kč, z výdajů na sociální a zdravotní pojištění ve výši 5 210 Kč, z výdajů na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 14 160 Kč a ze splátek na dosavadní závazky u žalobkyně ve výši 5 499 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem ze dne 9. 11. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jeho nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila.3. Ze smlouvy o úvěru registrační číslo , hodnota, soud zjistil, že tato byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne , datum, . Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr jednorázově vyčerpat nejpozději do 23. 12. 2020. Žalovaný se dále zavázal hradit žalobkyni úrok ve výši 8,9 % ročně a poplatky dle sazebníku. Dle smlouvy měl poskytnutý úvěr být splacen nejpozději do 15. 12. 2026, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 2 726 Kč. Žalovaný se smlouvou přihlásil ke kolektivnímu pojištění, za což se zavázal platit měsíčně částku 150 Kč; pro účely pojištění bylo žalovaným také podepsáno prohlášení o zdravotním stavu. Nedílnou součástí smlouvy jsou mimo jiné Všeobecné obchodní podmínky banky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Sazebník. V souladu s čl. 9.1 úvěrových podmínek je žalobkyně oprávněná mimo jiné požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství, pokud žalovaný poruší smlouvu, přičemž za porušení smlouvy se dle čl. 8.1 považuje mimo jiné prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu. Parametry smlouvy byly shodně popsány v dokumentu označeném jako Standardní informace o spotřebitelském úvěru.4. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je , Anonymizováno, , je vlastníkem domu/bytu a jeho příjem z podnikatelské činnosti (čistý roční příjem) činil 1 100 000 Kč. Výdaje spojené s bydlením uvedl částkou 5 000 Kč, ostatní výdaje 1 800 Kč, spoření 400 Kč a pojištění 2 450 Kč. Měsíční splátka hypotečních úvěrů u jiných poskytovatelů byla žalovaným uvedena 5 800 Kč. V části návrhu označené jako „, Anonymizováno, “ je vyplněn úvěr ve výši 100 000 Kč s nesplacenou jistinou ve výši 99 936,11 Kč, a povolený debet ve výši 30 000 Kč. V části „Hodnocení rizika“ je pak u žalovaného uvedeno, že lustracemi prochází bez záznamů a jeho žádost byla schválena.5. Z interního účetního dokladu soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, jako plnění ze smlouvy o úvěru částku 150 000 Kč, a to převodem z účtu č. , č. účtu, na bankovní účet č. , č. účtu, . Z historického výpisu sestavného ke dni 27. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně eviduje zůstatek úvěru (tj. nesplacenou jistinu) ve výši 103 918,86 Kč, na úrocích částku 6 507,03 Kč, na úroku z prodlení částku 1 929,24 Kč a na úvěrových poplatcích částku 3 940 Kč, celkem tedy částku 116 295,13 Kč. V tomto výpisu je popsán i průběh splácení úvěru, který byl vyčerpán dne 16. 12. 2020, a to ve výši 150 000 Kč převodem na účet žalovaného.6. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 23. 5. 2020 do 22. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný v každém jednotlivém měsíci daného období s výjimkou října/listopadu 2020 udržoval na běžném účtu kladný konečný zůstatek. Jednotlivé úhrady prováděné příkazy či prostřednictvím platební karty v zásadě odpovídají obvyklému hospodaření, včetně plateb zákonných povinností podnikatele (viz např. platby z 10. 12. 2020 dopovídající zálohám na veřejné zdravotní pojištění a sociální pojištění) a splátek úvěrů. Příjmy žalovaného na účtu jsou přitom primárně tvořeny částkami v rozsahu zhruba 33 000 Kč až 156 000 Kč. Dne 16. 12. 2020 byla žalovanému na účet připsána částka 150 000 Kč z účtu č. , č. účtu, .7. Přípisem ze dne 6. 9. 2023 byl žalovaný vyzván k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti ze smlouvy o úvěru, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných závazků v celkové výši 17 546,88 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn, že pokud částku neuhradí, žalobkyně přistoupí k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Lhůta pro úhradu byla určena do 25. 10. 2023. Dle kopie obálky byla výzva odeslána na adresu žalovaného dne 7. 9. 2023.8. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 11. 2023 bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky z úvěrové smlouvy ve výši 114 984,30 Kč. Dle podacího archu byla výzva shodného dne odeslána prostřednictvím České pošty, s. p.9. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k názoru, že skutková zjištění z nich učiněná lze považovat za prokázaná. Soud pak učinil dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako podnikatelka uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši 150 000 Kč. Při uzavírání smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dotazy na evidenční registry, přičemž současně vycházela z informací o platebních pohybech na běžném účtu žalovaného. Žalobkyně vyplatila žalovanému převodem na bankovní účet částku 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal pravidelnými splátkami splácet úvěr spolu s úroky ve výši 8,9 %, poplatky a pojistným. Z důvodu prodlení s úhradami byl úvěr zesplatněn k 25. 10. 2023. Žalovaný dluží na jistině 103 918,86 Kč, na poplatcích 3 940 Kč, na smluvním úroku částku 6 507,03 Kč a na úrocích z prodlení do 27. 11. 2023 částku 1 929,24 Kč. Žalovanému byla zaslána upomínka ze 9. 11. 2023.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého