24 C 268/2024-44 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 30 414,37 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel dne 28. 12. 2020 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnout částku spolu s poplatky ve výši 23 190 Kč prostřednictvím 14 měsíčních splátek po 3 585 Kč. Žalovaný však uhradil pouze částku 16 000 Kč; dluh na jistině tak činí 18 890,91 Kč a na neuhrazených poplatcích 15 299,09 Kč. Splatnost celého závazku nastala až termínem splatnosti poslední splátky, tj. dne 1. 3. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto mu vznikla povinnost zaplatit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Pohledávka za žalovaným ve výši 60 318,23 Kč byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 postoupena na žalobkyni a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 1. 2024. Žalobkyně uplatňuje pouze část předmětného nároku, a to nesplacenou část jistiny ve výši 18 890,91 Kč, úrok ve výši 1 269,12 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 010,91 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 708,92 Kč, inkasní poplatek ve výši 3 310,14 Kč, smluvní úrok ve výši 4 735,67 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 709,61 Kč a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 48 Kč. Žalobkyně požaduje i zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny ve výši 18 890,91 Kč za období od 1. 3. 2022 do 1. 11. 2023 v celkové výši 11 523,46 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 12. 2020 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 27 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 2 599 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 13 230 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 501 Kč a inkasním poplatkem ve výši 4 860 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 585 Kč. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále poplatky spojené s náklady upomínání, zahrnující oznámení o postoupení úvěru inkasnímu pracovníkovi ve výši 1 500 Kč a poplatek za zaslání upomínky ve výši 750 Kč. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byl žalovaný informován o parametrech poskytovaného úvěru.4. Z žádosti o úvěr ze dne 28. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, jeho měsíční příjem činí 15 531 Kč a jeho výdaje činí 1 000 Kč na bydlení a energie a 6 750 Kč na dopravu a jídlo; z těchto částek byl vypočten použitelný příjem ve výši 7 781 Kč. Podle zaškrtnutých políček měly být tyto údaje ověřeny výplatními páskami, pracovní smlouvou a výpisy z bankovního účtu. Z výplatních listů soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . a jeho čistá mzda v září 2020 činila 15 151 Kč a v říjnu 2020 činila 14 236 Kč. Z pracovní smlouvy a jejího dodatku uzavřených mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako uklízeč veřejných prostranství na dobu určitou od 1. 7. 2020 do 30. 11. 2020; dodatkem č. , hodnota, ze dne 30. 11. 2020 bylo trvání pracovního poměru žalovaného prodlouženo do 30. 11. 2021. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že dne 11. 12. 2020 zaslala společnost , právnická osoba, . na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 17 206 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 a z její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024 a z podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně informován o postoupení pohledávky a byl vyzván k její úhradě do 10 dnů po obdržení dopisu, přičemž toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 3. 1. 2024. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru do 23. 2. 2024; součástí této výzvy bylo i upozornění na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání v rozsahu 48 Kč za odchozí dopis, 72 Kč za odchozí telefonický hovor, 74 Kč za odchozí doporučený dopis a 217 Kč za osobní návštěvu. Z upomínky ze dne 4. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 60 590,41 Kč nejpozději do 22. 3. 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 4. 2024 a z podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dluhu do 19. 4. 2024. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 23. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně měla zaslat žalovanému obyčejný dopis ze dne 4. 3. 2024.6. Z důvodu nadbytečnosti soud neprovedl k důkazu potvrzení o provedení transakce, vztahující se ke smlouvě o postoupení pohledávek.7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě mu poskytla v hotovosti částku 27 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu se sjednanými poplatky a pro případ prodlení s úhradou splátek se zavázal zaplatit smluvní pokutu a další související náklady. Při uzavírání smlouvy zjistila právní předchůdkyně žalobkyně na základě prohlášení žalovaného, jaké jsou jeho příjmy, výdaje a použitelný příjem. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka byly k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným využity právní předchůdkyní žalobkyně i další zdroje, a to pracovní smlouva, výplatní pásky a výpisy z účtu žalovaného. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.9. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu,