24 C 286/2024-28 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 15 658,42 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 9. 4. 2023 v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta dne 9. 4. 2023 částka 13 000 Kč a dne 17. 4. 2023 částka 10 400 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku úvěru do 9. 5. 2023. K uzavření smlouvy došlo po registraci žalovaného na internetových stránkách žalobkyně a zaslání kopie občanského průkazu žalovaného žalobkyni. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédla žalobkyně do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaný uhradil na jistině úvěru celkem částku 10 490 Kč, a to dne 11. 4. 2023 částku 2 490 Kč a dne 14. 4. 2023 částku 8 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 24. 3. 2024 předžalobní výzvu, ale žalovaný již ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné části jistiny úvěru ve výši 12 910 Kč, dlužné části poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 060 Kč a rovněž požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru od 10. 5. 2021 do 8. 8. 2023 v kapitalizované výši 688,42 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Z žalovaným nepodepsaného dokumentu nazvaného „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ ze dne 9. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně je v této listině označena jako „věřitel“ a žalovaný jako „dlužník“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou, telefonním číslem a číslem účtu. V uvedeném dokumentu se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr do výše 13 000 Kč. Podle čl. IX smlouvy měl žalovaný úvěr splatit do 9. 5. 2023 převodem na účet žalobkyně (číslo účtu , č. účtu, je ve smlouvě uvedeno na jejím počátku v rámci identifikačních údajů věřitele) pod variabilním symbolem , var. symbol, . Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 510 Kč při čerpání celého úvěrového limitu. Součástí smlouvy je dokument „Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“, ze kterého soud zjistil základní parametry úvěru. Součástí smlouvy byl dále sazebník a všeobecné obchodní podmínky. V čl. 6.4 smluvních podmínek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny pro případ prodlení. Z dokumentu „Autorizace ověření totožnosti“ soud zjistil, že totožnost spotřebitele měla být ověřena službou BankID k protiúčtu žalovaného č. , č. účtu, . Z dokumentu „BankID výpis“ soud zjistil přehled vybraných osobních údajů žalovaného. Z dokumentu „Identifikované příjmy“ soud zjistil, že měl být ověřen příjem žalovaného ve výši 45 343 Kč čistého měsíčně. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že dne 9. 4. 2023 byla žalovanému vyplacena částka 13 000 Kč a dne 17. 4. 2023 mu byla vyplacena částka 10 400 Kč. Z dokumentu „Výpis o posouzení úvěruschopnosti“ soud zjistil, že žalovaný měl uvést svůj příjem ve výši 17 000 Kč, přičemž jeho příjem byl ověřen ve výši 45 343 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl své výdaje ve výši 8 000 Kč, disponibilní příjem měl činit 13 000 Kč. Z dokumentu „Souhlas se zpracováním osobních údajů“ soud zjistil, že žalovaný měl souhlasit se zpracováním svých osobních údajů. Z dokumentu „Obecné principy posuzování úvěruschopnosti“ soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně postupuje při prověřování úvěruschopnosti.4. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 3. 2024 a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 16 050,49 Kč do tří dnů; tato výzva byla odeslána žalovanému dne 24. 3. 2024. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem účtu č. , č. účtu, . Z výpisu z tohoto účtu soud zjistil, že na tento účet byla dne 9. 4. 2023 připsána částka 13 000 Kč a dne 17. 4. 2023 částka 10 400 Kč a že dne 11. 4. 2023 a 14. 4. 2023 byly z tohoto účtu odeslány na účet č. , č. účtu, platby ve výši 6 000 Kč a 8 000 Kč, v obou případech s variabilním symbolem , var. symbol, .5. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že podle žalovaným nepodepsaného dokumentu s názvem „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ ze dne 9. 4. 2023 se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru do výše 13 000 Kč a žalovaný se měl zavázat splatit vyčerpaný úvěr spolu s poplatkem do 9. 5. 2023. Žalovaný vyčerpal celkem částku 23 400 Kč a uhradil celkem částku 14 000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu.6. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu, tj. smlouvy ze