8 C 24/2024-41 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 71 594,66 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 26. 11. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 70 000 Kč. Úvěr byl veden pod účtem 7105606043/0800. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr společně s úrokem ve výši 18,99 % ročně a poplatky, a to v pravidelný měsíčních splátkách. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 2. 4. 2023 zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 29. 6. 2023 postoupila pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Ke dni postoupení činila pohledávka 74 059,87 Kč, z toho zůstatek úvěru 66 478,56 Kč, úrok 2 500,10 Kč, zákonný úrok z prodlení 2 465,21 Kč a dlužné poplatky 2 616 Kč. Žalovaný dluh neuhradil, přestože mu byla před podáním žaloby zaslána upomínka. Žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení schopností žalovaného úvěr splácet využila žalovaným poskytnuté informace z žádosti o poskytnutí úvěru, které popisovaly příjmy, rodinné a majetkové poměry žalovaného. Žalobkyně také odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2020-97, a Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č.j. 12 Co 367/2020-170.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil.3. K jednání se dostavila zástupkyně žalobkyně a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud nemohl kontumační rozsudek vydat, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, když žalovaný o takovém postupu nebyl poučen. Soud při splnění zákonných podmínek projednal věc a rozhodl ji v nepřítomnosti žalovaného.4. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku.5. Z listiny označené jako „Smlouva o úvěru“ soud zjistil, že byla podepsána zástupcem právní předchůdkyní žalobkyně (osobním bankéřem) a žalovaným dne 26. 11. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s úrokem ve výši 18,99 % (v případě řádného splácení by mohlo být odpuštěno až 12 měsíčních splátek a úrok by činil 16,82 %), a to v měsíčních splátkách po 1 451 Kč nejpozději do 20. 8. 2029. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Parametry úvěru jsou shodně popsány v záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací.6. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost. Dále je v žádosti uvedeno, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou s měsíčním příjmem ve výši 34 363 Kč, přičemž příjmy nebyly dokládány. Žalovaný měsíčně splácel úvěr v částce 4 200 Kč. Ostatní pravidelné výdaje byly uvedeny ve výši 2 500 Kč. Žalovaná žádal o úvěr ve výši 5 000 Kč.7. Soud zjistil z listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta“, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy ověřila výši příjmů žalovaného podle příchozích transakcí na běžném účtu, ohledně životních nákladů vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z částky 9 375 Kč s ohledem na údaje sdělené žalovaným, dále bylo počítáno s měsíční splátkou uvedenou žalovaným ve výši 4 200 Kč, když dotazem do CCB nebyl zjištěn existující úvěr.8. Ve výpisu příjmových transakcí za období od 1. 11. 2020 do 26. 11. 2021 na běžném účtu č. , č. účtu, , který pro žalovaného vedla právní předchůdkyně žalobkyně, jsou zachyceny tyto příchozí platby za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy: 16. 11. 2021 částka 35 875 Kč, 8. 11. 2021 částka 21 770 Kč, 29. 10. 2021 částky 110 Kč a 625 Kč, 19. 10. 2021 částka 200 Kč, 12. 10. 2021 částka 44 750 Kč, 8. 10. 2021 částka 21 911 Kč, 27. 9. 2021 částka 1 000 Kč, 26. 9. 2021 částka 475 Kč, 16. 9. 2021 částka 48 125 Kč, 8. 9. 2021 částka 20 473 Kč a 7. 9. 2021 částka 300 Kč.9. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že úvěr ze smlouvy byl vyplacen dne 26. 11. 2021, a to v částce 70 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný na úvěr uhradil v roce 2021 částku 2 172 Kč a v roce 2022 částku 21 936,37 Kč. V dokumentu označeném jako „Podklady pre súdne konanie“ jsou vyčíslení úroků a úroků z prodlení.10. Přípisem z 1. 3. 2023 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného, aby uhradil dluh na splátkách úvěru ve výši 6 834 Kč do 2. 4. 2023 s tím, že byl žalovaný poučen o možnosti zesplatnění. Přípisem z 2. 4. 2023 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že byl úvěr zesplatněn k 2. 4. 2023 v částce 69 095 Kč.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023, ze seznamu postoupených pohledávek, z dohody o úplatě 30. 6. 2023 a z potvrzení o zaplacení kupní ceny z 1. 7. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 7. 2023 a z poštovního podacího archu z 19. 7. 2023 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy datované 12. 9. 2023 a z poštovního podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 78 983,73 Kč ve lhůtě do 27. 9. 2023.12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 18,99 % ročně. Při uzavírání smlouvy o úvěru ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného a žalovaný jí sdělil své příjmy a výdaje. Příjmy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z běžného účtu žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši na žalobkyni. Do doby postoupení žalovaný uhradil celkem 24 108,30 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhů s určenou lhůtou k plnění do 29. 9. 2023.13. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zap