11 C 115/2025-36 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 233 442,09 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, .) dne 17. 10. 2019 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru (dále jen „obchodní podmínky“) a Sazebník. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč, které byly žalované vyplaceny převodem na účet. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku měsíčními splátkami ve výši 2 281 Kč do 20. dne příslušného měsíce. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 7,90 % ročně. Žalovaná nehradila splátky řádně, a proto byl úvěr ke dni 31. 12. 2021 zesplatněn. Úvěruschopnost žalované byla ověřena lustrací v registrech, prověřením výpisů z účtu žalovaného. Pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne 1. 8. 2023 na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 7. 12. 2023. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 126 864,89 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 17 076,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 500,84 Kč, úrok ve výši 7,90 % ročně z částky 126 864,89 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 126 864,89 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 14 500,84 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení. Žalovaná celkem uhradila 56 939 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila a svoji neúčast neomluvil. Žalobkyně svoji neúčast omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.3. Ze žádosti o úvěr č. , Anonymizováno, ze dne 17. 10. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je označena jako „věřitel“ a žalovaná jako „klient“ a identifikována je jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, emailovou adresou a číslem bankovního účtu. Věřitel se měl zavázat poskytnout klientovi úvěr ve výši 150 000 Kč převodem na bankovní účet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutou částku prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 2 281 Kč k 20. dni příslušného měsíce. Úrok byl sjednán ve výši 7,90 % ročně. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, sazebník a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterých soud zjistil parametry úvěru. V žádosti žalovaná uvedla svůj čistý příjem ve výši 19 797 Kč měsíčně a své výdaje ve výši 4 896 Kč. Dále uvedla, že vlastní byt. Z akceptačního dopisu soud zjistil, že právní předchůdkyně akceptovala uzavření úvěrové smlouvy se žalovanou dne 18. 10. 2019.4. Z výpisu z úvěrového účtu za období od 18. 10. 2019 do 31. 7. 2023 soud zjistil výši úvěru. Z dopisu ze dne 16. 12. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 31. 12. 2021 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Z potvrzení o výši příjmu zaměstnance ze dne 16. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, a její příjem činil 19 455 Kč. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti ze dne 17. 10. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 19 797 Kč a z jejích výdajů ve výši 14 838 Kč. K ověření všech poměrů byl použit jeden doklad o příjmech. Žalovaná byla dále lustrována v registrech bez negativních záznamů.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 a její přílohy soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne 25. 8. 2023 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky. Výzvou ze dne 7. 12. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 126 864,89 Kč nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy.6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně měl uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které jí byla poskytnuta částka ve výši 150 000 Kč, a to převodem na její účet. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku včetně úroku. Pro případ prodlení se splacením úvěru žalovaná zavázala k úhradě smluvní pokuty. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka převedena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalované bylo toto postoupení oznámeno dopisem. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzván k úhradě svého dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích a lustrací v dostupných registrech. Žalovaná uhradila celkem částku 56 939 Kč.7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru v uvedeném znění, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive zápůjčka podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a p