11 C 87/2025-43 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 87 834,50 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, .) dne 29. 8. 2016 smlouvu o úvěru č. , IBAN, . Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru (dále jen „obchodní podmínky“) a Sazebník. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 310 000 Kč, které byly žalovanému vyplaceny převodem na účet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku měsíčními splátkami ve výši 4 240 Kč do 20. dne příslušného měsíce. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 6,99 % ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně, a proto byl úvěr ke dni 4. 3. 2024 zesplatněn. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena lustrací v registrech, prověřením výpisů z účtu žalovaného. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o koupi závodu ze dne 16. 12. 2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 25. 11. 2024. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 87 834,50 Kč spolu s úrokem ve výši 6,99 % ročně z částky 62 899,76 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení od 26. 5. 2025 do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 82 053,23 Kč (0,1 % denně ode dne 19. 1. 2023 do 7. 6. 2024 z částky jistiny).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil a svoji neúčast neomluvil. Žalobkyně svoji neúčast omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.3. Ze žádosti o úvěr č. , IBAN, ze dne 26. 8. 2016 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je označena jako „věřitel“ a žalovaný jako „klient“ a identifikován je jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, emailovou adresou a číslem bankovního účtu. Věřitel se měl zavázat poskytnout klientovi úvěr ve výši 310 000 Kč převodem na bankovní účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutou částku prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 4 240 Kč k 20. dni příslušného měsíce. Úrok byl sjednán ve výši 6,99 % ročně. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, sazebník a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterých soud zjistil parametry úvěru. V žádosti žalovaný uvedl svůj čistý příjem ve výši 35 957 Kč měsíčně a své výdaje ve výši 10 082 Kč. Dále uvedl, že vlastní dům. Z akceptačního dopisu soud zjistil, že právní předchůdkyně akceptovala uzavření úvěrové smlouvy se žalovaným dne 30. 8. 2016.4. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti ze dne 30. 8. 2016 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 35 957 Kč a z jeho výdajů ve výši 19 882 Kč. Žalovaný byl dále lustrován v registrech bez negativních záznamů. Příjem nebyl ověřen u zaměstnavatele. Žalobkyně dále předložila kopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného.5. Z potvrzení o výši příjmu , právnická osoba, ze dne 4. 1. 2016 soud zjistil, že měla příjem ve výši 10 540 Kč hrubého měsíčně. Příjem byl ověřen u zaměstnavatele. Z potvrzení o příjmu zaměstnance ze dne 14. 10. 2015 soud zjistil, že žalovaný měl příjem ve výši 10 504 Kč hrubého měsíčně. Uvedená potvrzení se ovšem netýkají projednávané věci.6. Z výpisu z úvěrového účtu za období od roku 2016 do roku 2023 soud zjistil způsob splácení úvěru a výši dlužné částky. Výše úhrad činila celkem 224 120,94 Kč. Z přehledu poplatků a z přehledu úroků soud zjistil výši účtovaných poplatků a úroků. Ze seznamu splátek soud zjistil, že žalovaný uhradil dále v roce 2023 částku 27 503,90 Kč. Podle splátkového kalendáře žalovaný v roce 2024 uhradil 55 170,56 Kč.7. Z notářského zápisu o koupi závodu ze dne 4. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným.8. Dopisem ze dne 5. 4. 2023 a 14. 4. 2023 byl žalovaný informován o převodu pohledávky na žalobkyni. Z dopisu ze dne 4. 3. 2024 soud zjistil, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 4. 3. 2024. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě splátek upomínkami ze dne 29. 10. 2023, 29. 11. 2023 a 31. 1. 2024. Výzvou ze dne 25. 11. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 83 428,43 Kč nejpozději do 10. 12. 2024.9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně měl uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši 310 000 Kč, a to převodem na jeho účet. Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnutou částku včetně úroku. Pro případ prodlení se splacením úvěru se měl žalovaný zavázat k úhradě smluvní pokuty. Smlouvou o koupi závodu byla pohledávka za žalovaným převedena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovaném bylo toto postoupení oznámeno dopisem. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích a lustrací v dostupných registrech. Žalovaný uhradil celkem částku 306 795,40 Kč.10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru v uvedeném znění, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovaném poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozu