111 C 9/2025-100 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 598 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 21. 1. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému dne 21. 1. 2022 vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 85 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s efektivním úrokem ve výši 64,39 % ročně ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 6 594 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2022. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalovaného, prohlášení žalovaného a z úvěrové historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací).2. Žalovaný řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, neboť nehradil řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.5 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. S účinností ke dni 2. 4. 2023 došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 71 142,74 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní poutu za splátky č. 9, 10, 12, 13, tedy 1 996 Kč. Žalobkyně dále požaduje náhradu nákladů vymáhání ve výši 1 800 Kč (6 x 200 Kč). Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky; žalovaný však ničeho neuhradil. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný uhradil 123 776 Kč před podáním žaloby, poté neuhradil nic dalšího ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) v nepřítomnosti žalovaného.4. Z listiny označené jako „Návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovému úvěru č. , hodnota, “ ze dne 21. 1. 2022, bylo zjištěno, že žalovaný podepsal návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 85 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 6 594 Kč, splatnými vždy do každého 25. dne v měsíci. Celková částka, kterou měl žalovaný na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 153 144 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 64,38 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 6.1 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů. Výše nákladů u každé splátky v prodlení činí 200 Kč. Podle článku 6.3 v případě prodlení delším než 65 dnů dojde k zesplatnění úvěru. Podle článku 6.4 se nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny úvěru. V článku 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, prohlášení klientů. Součástí smlouvy je prohlášení klienta a předsmluvní formulář, který obsahuje parametry úvěru. Z dodatku ze dne 21. 1. 2022 a oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalovaný souhlasil s uzavřením smlouvy o úvěru prostředky komunikace na dálku. Z přílohy ze dne 21. 1. 2022 a přihlášky do pojištění soud zjistil, že žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě č. , č. účtu, a zavázal se hradit poplatek ve výši 213 Kč.5. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl svůj příjem ve výši 52 691 Kč a své výdaje ve výši 11 979 Kč (životní minimum 3 860 Kč, splátky 5 516 Kč, bydlení 2 603 Kč). Rezerva tak činila 39 712 Kč.6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalovanému byla zaslána částka 85 000 Kč dne 21. 1. 2022 na účet č. , Anonymizováno, Z exportu transakční historie z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný obdržel v listopadu 2021 mzdu ve výši 54 503 Kč a v prosinci 2021 ve výši 52 538 Kč.7. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný neměl záznam. Z CBS bylo zjištěno, že žalovaný byl ohodnocen skórem 294 a zařazen do kategorie s vyšším rizikem. Z karty klienta soud zjistilo, že žalovanému bylo vyplaceno celkem 85 000 Kč a že žalovaný uhradil celkem částku 123 776 Kč.8. Z dopisů ze dne 25. 11. 2022, 27. 12. 2022, 27. 2. 2023, 28. 3. 2023, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z dopisu ze dne 30. 12. 2022 a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovanému byl povolen odklad splátek a byl mu zaslán splátkový kalendář. Dopisem ze dne 2. 4. 2023 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění celého úvěru.9. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě částky 17 141 Kč.10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 85 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 64,38 % ročně splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 6 594 Kč, splatnými vždy do každého 25. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 153 144 Kč. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku 85 000 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 123 776 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně příjmy žalovaného potvrzením o platbě. Dále prověřila žalovaného v bankovních a nebankovních registrech. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel,