20 C 240/2021-93 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ). Žalovaná při uzavření smlouvy vystupovala jako podnikatel. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka , částka, . Žalovaná se úvěr zavázala vrátit prostřednictvím 13 měsíčních splátek po , částka, . Úvěr byl úročen 28 % ročně do , datum, a poté 11,03 % ročně. Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně tak požaduje: jistinu , částka, , úrok za sjednanou dobu úvěru ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení do , datum, ve výši , částka, . Dále požaduje úrok ve výši 11,03 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z částky , částka, a , částka, od , datum, do zaplacení. Pohledávky byly postoupeny smlouvou ze dne , datum, . Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne , datum, . Žalovaná uhradila , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti žalované.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši , částka, . Dlužník se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 69 % z poskytnuté jistiny prostřednictvím 13 měsíčních splátek ve výši , částka, . Dlužník se dále zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, . Dlužník byl identifikován i identifikačním číslem osoby a byl označen jako podnikatel. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení. Součástí smlouvy je souhlas se zpracováním osobních údajů, přehled splátek ke smlouvě. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem , částka, .4. Z notářského zápisu , Anonymizováno, , ze dne , datum, a přílohy soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . koupila dne , datum, část závodu právní předchůdkyně žalobkyně, jehož součástí byla předmětná pohledávka.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a dodatku ze dne , datum, a její přílohy soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky.6. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, nejpozději do , datum, .7. Z výstupu živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaná měla živnostenské oprávnění od , datum, do , datum, . Z žádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru soud zjistil, že žalovaná uvedla, že provozuje hostinskou činnost a její čistý měsíční příjem činí , částka, a výdaje činí , částka, na nájem a , částka, na exekuce. Účel použití není blíže specifikován.8. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne , datum, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit měsíčními splátkami. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28 % z jistiny úvěru. Bonita žalované byla zkoumána na základě tvrzení žalované. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dopisem ze dne , datum, bylo postoupení oznámeno žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne , datum, .9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru jako podnikatelka, což dokládala použitím identifikačního čísla osoby ve smlouvě. Žalobkyně ale nepředložila žádné důkazy k prokázání této skutečnosti. Podle názoru soudu pouhé uvedení IČO nemůže vést k závěru, že by smlouva o úvěru byla uzavřena v souvislosti s podnikáním žalované. Soud tak posoudil úvěrovou smlouvu jako spotřebitelský úvěr. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže uči