24 C 235/2025-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 23. 7. 2024 se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě smlouvu o úvěru, ve znění její následné změny, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet a následně žalovaný využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zapůjčenou částku spolu s úrokem ve výši 0 Kč do 22. 8. 2024. K uzavření smlouvy i její změny došlo po registraci žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, seznámením se s parametry a poplatky požadovaného úvěru, uvedením osobních údajů a potvrzením textu smlouvy. Žalovaný však sjednanou částku včas neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalovaná částka 12 000 Kč zahrnuje pouze dlužnou jistinu. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení a následně i předžalobní výzvu, ale žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 23. 7. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako „věřitel“ a žalovaný jako „klient“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou a telefonním číslem; věřitel se měl zavázat poskytnout klientovi úvěr ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, a klient se měl zavázat vrátit věřiteli tuto částku s úrokem ve výši 2 300 Kč do 30 dnů; tento dokument nebyl klientem vlastnoručně podepsán. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 7. 2024 soud zjistil, že tytéž smluvní strany se měly dohodnout na navýšení úvěru na částku 12 000 Kč a na navýšení smluvního úroku na částku 2 773 Kč; tento dodatek nebyl klientem vlastnoručně podepsán.4. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za část měsíce července 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poslala na účet č. , č. účtu, dne 23. 7. 2024 částku 10 000 Kč a dne 25. 7. 2024 částku 2 000 Kč. Z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, . za červenec 2024 se podává, že na účet č. , č. účtu, byla dne 23. 7. 2024 připsána částka 10 000 Kč s popisem „Pujcka od , Anonymizováno, .cz c. , Anonymizováno, “ a dne 25. 7. 2024 částka 2 000 Kč s popisem „Dodatecna pujcka od , Anonymizováno, .cz c. , Anonymizováno, n.2“. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 5. 9. 2025 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2025, z předžalobní výzvy z téhož dne a z podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a rovněž byl vyzván k úhradě svého dluhu do 3 dnů; podle podacího lístku bylo oznámení spolu s předžalobní výzvou podáno k poštovní přepravě dne 15. 2. 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 9. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla vyzvat žalovaného k úhradě dlužné částky.6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že podle nepodepsaného dokumentu s názvem „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “, ve znění jeho změny, se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 12 000 Kč, splatný do 30 dnů, a žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tutéž částku spolu s úrokem ve výši 2 773 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částky 10 000 Kč a 2 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která žalovanému toto postoupení oznámila a vyzvala jej předžalobní výzvou k úhradě dluhu.7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.10. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu, tj. smlouvy ze dne 23. 7. 2024, ve znění její změny ze dne 25. 7. 2024. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jedn