4 C 295/2025-48 — Okresní soud v Jihlavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jihlavě dne 27. 8. 2025 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 145 687,51 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 26. 7. 2023 uzavřel s žalovanou smlouvu úvěru ke kreditní kartě č. , Anonymizováno, a umožnila žalované čerpat peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč. Následně dodatkem ke smlouvě o úvěru na úvěrovém účtu ke kreditní kartě ze dne 7. 8. 2023 žalobkyně s žalovanou zvýšily úvěrový limit na 129 000 Kč. Žalovaná následně čerpala peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty a čerpané prostředky byly dle smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně úročeny sazbou ve výši 19,90 % ročně a žalovaná je byla povinna splácet. Žalovaná však svou své povinnosti splácet dluh řádně a včas neplnila, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 29. 7. 2024. Z toho důvodu byl dluh žalované ke dni 19. 2. 2025 zesplatněn. K tomuto datu dlužila žalovaná žalobkyni celkem 147 812,26 Kč. K datu 26. 5. 2025 pak dlužila žalovaná žalobkyni částku v celkové výši 155 853,54 Kč, jež se skládala z jistiny ve výši 145 687,51 Kč, kapitalizovaného běžného úroku ve výši 4 913,6 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 252,43 Kč. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.2. Ve své replice ze dne 14. 11. 2025 následně žalobkyně uvedla, že žalovaná po dobu smluvního vztahu čerpala částku v celkové výši 173 365,85 Kč a celkem splatila pouze 51 625,99 Kč. Dále žalobkyně uvedla zejména, že úvěruschopnost žalované zkoumala zejména na podkladě výpisu z běžného účtu za období květen až červenec 2023, přičemž tímto způsobem ověřila žalobkyně tvrzení žalované ohledně jejich příjmů a výdajů. Vyjma toho provedla žalobkyně též kontrolu žalované v registrech klientských informací a jiných dostupných rejstřících, např. v , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, .3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).5. Ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě č. , Anonymizováno, ze dne 26. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl poskytnutí neúčelového revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala úvěr splatit spolu s úroky a uhradit poplatky za související služby. Strany učinili nedílnou součástí smlouvy též sazebník , Anonymizováno, pro fyzické osoby, obchodní podmínky žalobkyně a oznámení žalobkyně o stanovených úrokových podmínkách vkladů a úvěrů v Kč – občané. Ve smlouvě byla dále stanovena pohyblivá úroková sazba ve výši 19,90 % ročně a minimální výše měsíční splátky ve výši 500 Kč. Z dodatku ke smlouvě o úvěru pak plyne zejména, že žalobkyně a žalovaná se dohodli, že změní výši úvěrového limitu ke kreditní kartě od 7. 8. 2023 na 129 000 Kč. Podle čl. VIII. smlouvy je pak žalobkyně oprávněna účtovat z částek po splatnosti úroky z prodlení zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně je také oprávněna úvěr zesplatnit, pokud nastane skutečnost, která ohrozí splácení úvěru, např. klient se ocitne v prodlení se splácením peněžitých závazků vůči žalobkyni.6. Z přiložených obchodních podmínek žalobkyně pak soud zjistil zejména, že žalobkyně je oprávněna účtovat klientovi poplatky ve výši dle Sazebníku , Anonymizováno, pro fyzické osoby – občané (čl. 4. 4.). Tyto poplatky jsou pak účtovány klientovi k tíži úvěrového účtu. Stejně tak jsou k tíži úvěrového účtu dle čl. 4.3. účtovány též úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta za uplynulý měsíc.7. Z listiny historie úvěrového účtu, kterou přiložila žalobkyně ke své replice, soud zjistil zejména to, že žalovaná postupně čerpala částku do výše úvěrového rámce, avšak přestala úvěr splácet a dlužná částka i s připočtenými poplatky a úroky činila ke dni 20. 1. 2025 celkem 145 687,51 Kč.8. Z žádosti o poskytnutí úvěru pak plyne, že žalovaná měla čistý měsíční příjem 19 863 Kč, jako vedoucí pracovník, nesplácela žádné úvěry a jako pravidelné měsíční splátky vyjma úvěru, uvedla částku 304 Kč. Informace byly ověřeny z historie běžného účtu vedeného u , Anonymizováno, (výpis byl přiložen k replice žalobkyně). Z žádosti pak dále plyne, že žalovaná pracuje jako zaměstnanec ve společné domácnosti, žije s dalšími dvěma osobami, přičemž jedním z nich je nezaopatřené dítě bez příjmu.9. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 2. 2025 plyne, že ke splacení dlužné částky do 28. 2. 2025. Z výzvy ke splacení úvěru ze dne 29. 7. 2024, pak bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala ke splacení úvěru do 28. 8. 2025. Výzva byla odeslána žalované dne 30. 7. 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 6. 2025 a z podacího archu (odesláno 16. 6. 2025) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to neprodleně od doručení výzvy.10. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěrový limit na částku 129 000 Kč. Žalovaný vyčerpal celkem částku 173 365,85 Kč, přičemž splatila pouze 51 625,99 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však nehradila řádně a včas, a tak žalobkyně celý úvěr ke dni 19. 2. 2025 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka na jistině celkem 149 663,59 Kč, včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků. Nyní dlužná částka činí 145 687,51 Kč, kapitalizovaný úrok činí 4 913,60 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činí 5 252,43 Kč. Při uzavírání smlouvy o úvěru ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalované a žalovaná jí sdělila své příjmy a výdaje. Tyto příjmy a výdaje žalobkyně ověřila zejména výpisem z bankovního účtu žalované. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby.11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Soud proto postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. 28 Co 221/2020-205) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované.12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet sp