9 C 97/2024-38 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou, ve znění částečného zpětvzetí, v jehož rozsahu bylo řízení usnesením soudu zastaveno, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovanému půjčil dne , datum, částku 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do , datum, . Dále žalobce půjčil žalovanému dne , datum, dalších 100 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do , datum, . Konečně žalobce zapůjčil žalovanému dne , datum, ještě 100 000 Kč, které měl žalovaný vrátit do , datum, . Žalovaný žalobci vrátil dne , datum, částku 100 000 Kč a dne , datum, částku 50 000 Kč. Zbývajících 150 000 Kč již žalovaný nevrátil, přestože mu byla dne , datum, doručena předžalobní výzva.2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobce, že by si od něj měl finance zapůjčit.3. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil a svou neúčast omluvil. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.4. Z přepisu SMS komunikace soud zjistil, že , datum, sdělil žalobce žalovanému, že „s , jméno FO, dají dohromady cca 150, aby to nebylo úplně na doraz.“ Na to žalovaný sděluje číslo účtu , č. účtu, a doplňuje, že „si plivá do dlaní a potvrzuje, že do 14 dnů zašle peníze zpět na účet.“ Žalobce poté sdělil, že poslal „stovku“. Komunikace je ukončena snímkem obrazovky z mobilního bankovnictví žalovaného, dle kterého je na účet žalovaného č. , č. účtu, připsána z účtu žalobce č. , č. účtu, dne , datum, částka 100 000 Kč.5. Podle dalšího přepisu komunikace, požádal žalovaný žalobce dne , datum, o půjčení dalších finančních prostředků s tím, že by tyto byly vráceny na začátku příštího týdne. Poté žalobce sděluje, že „dá do kupy 100, jestli to pomůže.“ Žalovaný prohlásil, že by to bylo fajn a že částku vrátí v úterý i s tím, co již bylo půjčeno. Komunikace daného dne byla ukončena sdělením žalovaného, že „to má na účtu.“ Dne , datum, žalovaný sdělil, že se omlouvá za zdržení kvůli drobným komplikacím s tím, že zítra se pokusí poslat zpět alespoň část. Dne , datum, žalobce žalovanému potvrdil, že „přišlo 100 a 50.“6. Následně v SMS komunikaci z , datum, žalovaný sděluje, že „v pondělí/úterý nejpozději pošle vše zpátky.“ Následně dne , datum, žalobce sděluje, že „něco vyškrábl z OSVČ a ptá se na, jaký účet to má poslat.“ Žalovaný odpovídá, že na stejný, jako posílal dříve. Dne , datum, žalovaný sděluje, že „příští týden bude vše finálně vyřešeno a pošle nazpět“, na což žalobce odpovídá „Prima“. V další komunikaci žalovaný sděluje různé časové údaje, kdy bude věc vyřešena, jako , datum, , v pondělí po , datum, , příští týden po , datum, , v týdnu , datum, .7. Podle potvrzení o provedení tuzemské platby byla z účtu žalobce č. , č. účtu, odepsána ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, částka 100 000 Kč, dne , datum, částka 100 000 Kč a dne , datum, částka 100 000 Kč.8. Přípisem z , datum, vyzval zástupce žalobce žalovaného, aby uhradil dluh z půjčky ve výši 150 000 Kč, a to do pěti dnů od obdržení dopisu. Současně žalovaného upozornil na možnost podání žaloby.9. Soud neprovedl důkaz výslechem žalovaného, který se k jednání ani nedostavil. Navíc výslech žalovaného považoval soud za nadbytečný, když relevantní skutečnosti byly zjištěny z ostatních provedených důkazů. Žalovaný soudu také nepřednesl jakékoliv pozitivní skutkové tvrzení, ke kterému by žalovaný mohl vypovídat. Nebylo ze strany žalovaného ani vysvětleno, proč by žalobce měl nějaké prostředky žalovanému zasílat. Negativní tvrzení se neprokazují.10. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že z výpisů z účtů je jednoznačně prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému bankovním převodem dne , datum, částka 100 000 Kč, dne , datum, částku 100 000 Kč a dne , datum, částku 100 000 Kč. Z sms komunikace lze dále dovodit, že předmětné částky byly žalovanému poskytnuty k dočasnému užití a žalovaný se je zavázal vrátit. První poskytnutá částka měla být vrácena do 14 dnů od poskytnutí a prostřední částka začátkem následujícího týdne po poskytnutí. Pokud jde o poslední poskytnutou částku, tak u ní z následné komunikace vyplývá, že bylo mezi stranami dohodnuto, že bude vrácena do 1 týdne od , datum, . Žalovaný v dohodnuté lhůtě vrátil prostřední poskytnutou částku, když dne , datum, uhradil 100 000 Kč. Na úhradu první částky žalovaný dne , datum, zaplatil 50 000 Kč. Zbývají část ve výši 50 000 Kč uhrazena nebyla. Stejně nebyla vrácena částka 100 000 Kč poskytnutá dne , datum, , a to přestože byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.11. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Soud dopěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny postupně tři smlouvy o zápůjčce. Žalobce splnil svou povinnost a žalovanému bezhotovostními převody poskytl třikrát 100 000 Kč. Žalovaný vrátil pouze částku 100 000 Kč a 50 000 Kč. Povinností žalovaného tedy bylo, vrátit žalobci částku 150 000 Kč s tím, že částka 50 000 Kč měla být vrácena do , datum, (14 dnů od poskytnutí) a částka 100 000 Kč měla být vrácena do , datum, . Jelikož žalovaný v dohodnuté lhůtě (ujednané buď před poskytnutím či následně) poskytnuté peníze nevrátil, dostal se do prodlení dnem následujícím po uplynutí lhůty splatnosti. Žalobci proto náleží i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud přiznal u částky 50 000 Kč od 5. 4. 2024 do zaplacení a u částky 100 000 Kč od 24. 6. 2024 (jak bylo požadováno žalobou) do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení v podstatné části úspěšný, přičemž za nepatrný neúspěch lze považovat jen původně žalobou uplatněný nárok na náhradu nákladů vymáhání ve výši 1 200 Kč, který žalobce v průběhu řízení vzal zpět. Náklady řízení žalobce představuje odměna advokáta stanovená vzhledem ke zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. podle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále též jen „AT“) ve výši 18 750 Kč (za 2 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby – po 7 100 Kč za úkon právní služby a za 1 úkon právní služby – sepsání prosté předžalobní výzvy – po 3 550 Kč jako ½ z odměny 7 100 Kč) a paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 13 ve spojení s § 11 AT ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč). U úkonů provedených v řízení advokátem žalobce po 1. 1. 2025 byla výše odměny a náhrad určena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále též jen „AT2025“). Zástupci žalobce proto dle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 AT2025 náleží odměna ve výši 14 200 Kč (za 2 úkony právní služby – sepsání vyjádření k odporu a účast u jednání soudu – po 7 100 Kč za úkon právní služby), paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 13 ve spojení s § 11 AT2025 ve výši 900 Kč (za 2 úkony právní služby po 450 Kč), náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 AT2025 ve výši 1 200 Kč (na cestu k jednání soudu a zpět za 8 půlhodin po 150 Kč), náhrada cestovních výdajů dle ustanovení § 13 odst. 5 AT2025 ve spojení s § 157 an. zákoníku práce ve výši 1 624 Kč (základní náhrada za cestu , adresa, a zpět – 2 x 140 km po 5,80 Kč za km) a ve výši 709,27 Kč (za spotřebované pohonné hmoty při cestě , adresa, a zpět – 2 x 140 km při průměrné normované spotřebě 7,3 litru motorové nafty na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve výši 34,70 Kč za jeden litr motorové nafty), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 7 829,50 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrad dle AT a AT2025) a zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta , Jméno advokáta A, jako zástupce žalobce.