111 C 11/2025-63 – Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému zaplacení částky 166 551,94 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu zdůvodnila tím, že dne 23. 1. 2024 v 6:28 hodin při cestě do zaměstnání uklouzla a upadla na zledovatělém chodníku v , adresa, , v místě u mostu přes řeku , adresa, naproti restauraci Venuše, přičemž utrpěla zlomeninu dolní části předloktí u zápěstí pravé ruky, zhmoždění pánve a zlomeninu kostrče. Podle žalobkyně k jejímu úrazu došlo na chodníku ve vlastnictví žalovaného. Chodník nebyl řádně ošetřen v rámci zimní údržby, ačkoliv nešlo o úsek, na němž by se podle nařízení , adresa, pro malý dopravní význam schůdnost nezajišťovala. Žalobkyně tvrdila, že při chůzi postupovala obezřetně, šla běžným tempem, měla zimní obuv a nemohla předpokládat, že právě tento úsek chodníku nebude ošetřen proti náledí, když ostatní úseky její trasy ošetřeny byly a v danou dobu byla tma. Odpovědnost žalovaného dovozuje zejména z porušení povinnosti odstraňovat závady ve schůdnosti podle zákona o pozemních komunikacích, neboť podle jejího tvrzení šlo o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti chodníku, která byla příčinou jejího pádu a následné újmy. V řízení žalobkyně uplatnila nárok na náhradu sestávající z bolestného ve výši 101 417,94 Kč a z náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 59 619 Kč a 5 515 Kč; mimosoudní uplatnění nároku nebylo úspěšné, neboť pojistitel žalovaného odmítl pojistné plnění s tím, že se o závadu ve schůdnosti nejednalo.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítl, že nebyly splněny předpoklady jeho odpovědnosti za škodu podle zákona o pozemních komunikacích, neboť na místě pádu žalobkyně nešlo o nepředvídatelnou změny schůdnosti chodníku. Podle žalovaného samotná skutečnost, že chodník byl v zimním období následkem povětrnostních vlivů namrzlý či zledovatělý, nepostačuje k závěru o nepředvídatelné závadě ve schůdnosti ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, neboť chodec je povinen přizpůsobit pohyb stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace i povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Žalovaný zdůraznil, že zimní údržbou se závady vznikající povětrnostními vlivy podle pořadí důležitosti zejména zmírňují, nikoliv zcela odstraňují, a že není objektivně možné zajistit okamžité odstranění námrazy či zledovatění na všech chodnících ve městě. Tvrdil, že zimní údržba byla v rozhodné době prováděna řádně, v souladu s Městským operačním plánem zimní údržby místních komunikací na období od 1. 11. 2023 do 31. 3. 2024, přičemž předmětná pěší komunikace byla zařazena do IV. pořadí údržby v režimu A, tedy jako chodník se strojním ošetřením bez časové normy po ošetření místních komunikací III. pořadí. Uvedl, že dne 22. 1. 2024 došlo ke změně klimatických podmínek, bylo zataženo a pršelo, večer se vyskytoval drobný mrznoucí déšť a dne 23. 1. 2024 byla zimní údržba prováděna nepřetržitě již od 3:00 hodin za nasazení dostupné techniky a pracovníků. Žalovaný dále poukázal na to, že správu komunikací a zajištění zimní údržby smluvně vykonávala společnost , právnická osoba, .; z toho dovozoval, že ve vztahu k případné náhradě škody způsobené závadou ve schůdnosti by odpovídal správce, zatímco žalovaný by byl pouze ručitelem za splnění této povinnosti. Podle žalovaného mohla a měla žalobkyně vzhledem k zimnímu období a aktuálním povětrnostním podmínkám zhoršenou schůdnost předvídat a chůzi tomu přizpůsobit, a proto žalovaný odpovědnost za její úraz odmítl.3. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne 23. 1. 2024 již před odchodem z domova očekávala, že cesta po chodníku bude klouzat, proto si vzala na cestu větší časovou rezervu a měla zimní obuv (fotografie na č. l. 12 a 13). Z, Anonymizováno, ulice Humpolecká přešla do ulice Na Dolech před mostem u restaurace Venuše přešla po přechodu silnici; ihned za přechodem na dlážděném povrchu uklouzla. Místo pádu žalobkyně vyplývá z výpovědi žalobkyně ve spojení s mapovým snímkem (ve spisu na č. l. 39) a záznamem o výjezdu záchranné služby (č. l. 7). Žalobkyni pěší část cesty běžně cesta trvá asi 12 minut, toho dne si vyhradila přibližně 20 minut. Z ulice Okrajová, kde není chodník, šla nejprve po silnici. Na dalších úsecích cesty se již dostala na chodníky; sníh se na nich nenacházel, avšak tam, kde se držela voda, byl povrch zledovatělý. Některé části chodníků proto musela obejít po silnici. V době její cesty nepršelo, neměla deštník a nebyla mokrá. Poblíž místa úrazu jí na přechodu pro chodce dával přednost automobil. Žalobkyně toho využila a začala přecházet vozovku. Nespěchala a byla opatrná, neboť měla na paměti, že bílý nátěr přechodu může klouzat. Po přejití silnice vystoupila na obrubník, kde začínal chodník. Bezprostředně poté, při prvním nášlapu na chodník za přechodem, jí uklouzla noha a upadla. Druhou nohu již nestihla přisunout. Dopadla na chodník, nikoli do vozovky, a neudeřila se o hranu obrubníku. Místo pádu tvoří nejprve užší pruh novější zámkové dlažby s výstupky, široký asi půl metru, za nímž následuje stará betonová dlažba. Již na zámkové dlažbě povrch klouzal, žalobkyně však skončila až na staré betonové dlažbě, kde zůstala sedět. V okolí neviděla žádný posypový materiál; povrch podle ní tvořila souvislá ledová plocha. Při přecházení přitom viděla pouze tmavý chodník a ledovku nečekala. Až poté, co na místě seděla, zjistila, že povrch je celý lesklý a zledovatělý. Podle svého názoru neměla žalobkyně možnost toto místo obejít. Po pádu žalobkyně pociťovala silnou bolest. Nejprve se domnívala, že si zlomila pánev, následně měla za to, že si zlomila ruku; přibližně před 17 lety měla zlomenou levou ruku, nyní šlo o ruku pravou. Žalobkyně si proto levou rukou sama sundala kabelku, vyndala mobilní telefon a zavolala záchrannou službu. Poté k ní přijel automobilem další muž ze Strojírenské ulice. Nabídl, že zavolá záchrannou službu, což již nebylo potřeba. Muž žalobkyni nezvedal, protože místo velmi klouzalo. Sanitka následně přijela z centra ulicí Na Dolech, odbočila do Strojírenské ulice a velkým okruhem najela po chodníku až k žalobkyni. Při nakládání žalobkyně do sanitky měli záchranáři podle její výpovědi obtíže udržet stabilitu, ačkoliv žalobkyně váží asi 60 kg; každý ze záchranářů se musel přidržovat dveří sanitky, aby ji dostali dovnitř. K osvětlení místa žalobkyně uvedla, že v době události byla tma. Přechod pro chodce byl z obou stran osvětlen lampami s kolmým ramenem, avšak místo za přechodem, kde upadla, již osvětlené nebylo. Strojírenská ulice je osvětlená, most osvětlený není a světla pokračují až za mostem. Žalobkyně dále uvedla, že její manžel šel téhož rána do práce na šestou hodinu a na stejném místě rovněž upadl. Přivodil si poranění kotníku a vazů, měl na šest týdnů nechodící sádru; náhradu škody neuplatňoval, protože u jeho pádu nebyli svědci a nebyla přivolána záchranná služba. Žalobkyně po této události nosí nesmeky, manžel ji často vozí autem a z ledovky má vážnou obavu.4. Z výpovědi svědka , jméno FO, , manžela žalobkyně, soud zjistil, že svědek pracuje v areálu , Anonymizováno, v , adresa, a se žalobkyní mají stejnou cestu do práce. Do práce chodívají každý zvlášť, pokud žalobkyni svědek neveze autem. Ke zranění žalobkyně došlo dne 23. 1. 2024. Svědek se o něm dozvěděl přibližně v 8.30 hodin, kdy mu žalobkyně telefonovala a sdělila mu, že si zlomila ruku. Svědek jí na to odpověděl, že má rovněž problém, neboť si poranil nohu. Podrobnosti o místě a okolnostech jejího úrazu se dozvěděl až později v nemocnici. Žalobkyně mu tehdy sdělila, že přecházela silnici a uklouzla na zledovatělém chodníku za přechodem směrem k lávce. Svědek dále uvedl, že téhož dne vycházel z domova v Okrajové ulici obvyklým způsobem v 5.30 hodin a k jeho vlastnímu pádu došlo přibližně v 5.35 hodin. Tehdy byla ještě tma, bylo zataženo, ale nepršelo. Ani poté, co několik minut seděl na zemi, nebyl mokrý. Běžně mu cesta do práce trvá asi 15 minut, toho dne však šel téměř hodinu. Podle svědka byly chodníky toho rána namrzlé a nezasypané posypovým materiálem, proto šel téměř celou cestu po silnici, a to z Okrajové ulice a dále i po Humpolecké. Na chodník vstupoval pouze tehdy, když bylo třeba vyhnout se projíždějícím autům. Uvedl, že chodník nebyl posypaný a klouzal. K vlastnímu pádu svědek uvedl, že upadl na stejném místě jako žalobkyně, tedy na chodníku hned za přechodem, na samotném rohu v jeho levé části. Po přechodu silnice se chtěl dostat na trávník, avšak na chodníku mu uklouzla noha, a na trávník se proto již nedostal. Došlo k tomu i přesto, že měl dobré zimní boty. Upřesnil, že na trávník nesměřoval proto, že by ledovku přímo viděl, ale proto, že ji vzhledem ke stavu chodníků předpokládal. Chodníky byly podle něj dlouhodobě hůře schůdné a místo na dlažbě, kudy měl jít, se mu nezdálo bezpečné. V důsledku pádu si svědek přetrhl vazy v pravém kotníku. Uvedl, že má vysoký krevní tlak a po pádu se mu udělalo špatně. Na zemi zůstal asi tři minuty, než se zvedl. Snažil se zranění „rozchodit“, mimo jiné proto, že měli se žalobkyní v sobotu jet na muzikál. Poté, co se