22 C 142/2025-53 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 130 551,07 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela distančním způsobem dne 19. 3. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 76 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím a s poplatky za zvolené služby. Tyto poplatky představuje poplatek za službu „klidné spaní“ 369,66 Kč, poplatek za informační SMS servis ve výši 96,96 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek www., právnická osoba, .cz. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky jedním převodem na účet, a to dne 19. 3. 2024 v částce 35 000 Kč a dne 23. 5. 2024 v částce 30 135 Kč. Podle smlouvy byla žalovaná povinna úvěr splatit do 9. 9. 2025. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem 615,89 Kč, a to dne 18. 4. 2024 částku 106,59 Kč, dne 18. 5. 2024 částku 29,02 Kč dne 27. 5. 2024 částku 83,04 Kč, dne 12. 6. 2024 částku 114,13 Kč, dne 1. 7. 2024 částku 146,20 Kč, dne 15. 7. 2024 částku 11,06 Kč a dne 16. 1. 2025 částku 25,85 Kč. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet získáním informací od žalované, což bylo ověřeno zejména lustrací v databázi ISIR, CEE, NRKI, BRKI, registru neplatných dokladů, registru hledaných osob, politicky aktivních osob či výpisem z katastrálního rejstříku a náhledem na bankovní účet. Žalobkyně vycházela také z předložených výpisů z účtů. Na základě podané žaloby tak žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky ve výši 130 551,07 Kč s úrokem z prodlení, přičemž evidovaná pohledávka se skládá z jistiny ve výši 64 519,06 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 1 138,39 Kč, smluvního úroku ve výši 63 743,50 Kč, poplatku za službu klidné spaní ve výši 54,90 Kč, poplatku za službu informační SMS servis ve výši 14,40 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 080,82 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále také jen „o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 19. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně je v tomto dokumentu označena jako „věřitel“ a žalovaná, identifikovaná jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, e-mailem a číslem bankovního účtu, jako „klient“. Uvedený dokument obsahuje závazek věřitele, že poskytne dlužníkovi úvěr až do výše 76 500 Kč, a závazek dlužníka splatit tento úvěr do 10. 9. 2025 (první splátka splatná dne 18. 4. 2024) spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši dle sazebníku a poplatky za volitelné služby („presto“, „klidné spaní“ a informační SMS). Součástí smlouvy je také popis základních vlastností spotřebitelského úvěru a náklady spotřebitelského úvěru. Úvěr měl být poskytnut na účet žalované č. , č. účtu, . Předmětnou smlouvu měla žalovaná uzavřít poté, co se zaregistrovala na internetových stránkách žalobkyně www., právnická osoba, .cz, jejichž prostřednictvím požádala o předmětný úvěr. Součástí je také souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva nebyla žalovanou podepsána. Před místem pro podpisy je uvedeno následující: „Já, , Jméno žalované, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji.“ Přílohou smlouvy je předpis denních splátek, v němž je rozepsán postup splácení úvěru. Dokument informace pro spotřebitele obsahuje základní informace o úvěru spolu s modelovými příklady splácení. Dalším dokumentem popisující parametry úvěru jsou Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru.4. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaná uvedla pravidelné měsíční výdaje částkou 14 000 Kč na půjčky, 4 000 Kč na bydlení, další nezbytné výdaje na 2 000Kč a ostatní zbytné výdaje na 2 000 Kč, rezervu pro výdaje evidovala žalobkyně částkou 700 Kč a minimální výdaje vypočítala na 21 910 Kč. Výši ověřeného čistého měsíčního příjmu evidovala jako částku 41 733 Kč (žalovaná uvedla 44 000 Kč), přičemž disponibilní příjem činí 19 800 Kč. V domácnosti žalované jsou přitom celkem 3 lidé, z toho 1 s příjmem.5. Z dokumentu označeného jako „identifikované příjmy“ soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že ověřila příjem žalované na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované na účet č. , č. účtu, dne 19. 3. 2024 částku ve výši 35 000 Kč a dne 23. 5. 2024 částku 30 135 Kč.7. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 16. 10. 2025 soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalované a dne 19. 3. 2024 byla připsána částka 35 000 Kč a dne 23. 5. 2024 částka 30 135 Kč (název protiúčtu uveden jako , právnická osoba, , Jméno žalobkyně, .).8. Z emailové zprávy z 24. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla informována o prodlení v délce 96 dnů. Z výzvy k úhradě ze dne 27. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím zástupce žalobkyně do tří dnů. Z připojeného podacího lístku je zřejmé, že tato výzva byla žalovanému odeslána dne 27. 2. 2025.9. Z výplatních lístků soud zjistil, že v prosinci 2023 byla žalované na účet vyplacena mzda ve výši 40 483 Kč, v lednu 2024 ve výši 42 592 Kč a v únoru 2024 ve výši 42 307 Kč.10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se s žalovanou dohodla na poskytnutí finančních prostředků až do výše 76 500 Kč, a to prostřednictvím webového rozhraní www., právnická osoba, .cz. Totožnost žalované byla při komunikaci prostřednictvím webového rozhraní ověřena pomocí ověřovací platby. Součástí dohody mezi žalobkyní a žalovanou byla také povinnost žalované zaplatit poplatek za sjednání úvěru, , poplatek za službu „klidné spaní“ a poplatek za informační servis. Ověřené příjmy žalované činily podle výpisu o posouzení úvěruschopnosti celkem částku 41 733 Kč měsíčně. Žalobkyně zaslala na účet žalované dne 19. 3. 2024 částku 35 000 Kč a dne 23. 5. 2024 částku 30 135 Kč, žalovaná uhradila celkem částku 615,89 Kč. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě služné částky do tří dnů. Výzva byla odeslána v den jejího sepsání.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícím závěrům. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je