22 C 230/2025-52 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 800,39 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 30. 9. 2024 mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, c., (dříve , Anonymizováno, .,) se sídlem , jméno FO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 46 800,39 Kč a tuto částku se zavázal vrátit nejpozději do 27. 2. 2025. Částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde žalovaný vyplnil požadované registrační údaje a na stránkách se registroval. Po dokončení registrace žalovaný zažádal o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti byl žalovanému zaslán návrh konkrétní smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem posouzena na základě porovnání doložených příjmů a výdajů. Klientům byla ponechána rezerva ve výši 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji mimo splátku, která musela odpovídat alespoň životnímu minimu (aktuálně 4 860 Kč). Výše splátek byla nastavena tak, aby nepřesáhla 90 % tohoto rozdílu. Současně byl žalovaný prověřen v databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Na základě těchto skutečností nebyly zjištěny důvodné pochybnosti o jeho platební schopnosti a žádosti o úvěr bylo vyhověno. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Žalovaný byl opakovaně upomínán právní předchůdkyní žalobkyně k úhradě svého dluhu. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Nakonec žalobkyně předeslala, že pokud soud rozhodne, že nemá nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak ať je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení, a pro tento účel si soud vyžádá u banky žalovaného výpis z účtu, za účelem prokázání, že žalovaný byl disponentem daného účtu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jeho nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast předem omluvila.3. Z dokumentu nazvaného jako , Anonymizováno, .c. – úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 30. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný je identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem a e-mailem. Právní předchůdkyně žalobkyně se coby věřitel zavázala k poskytnutí tzv. revolvingového úvěru s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, přičemž úvěrový limitu byl stanoven ve výši 30 000 Kč (s výhradou navýšení dle čl. 5.4 standardních podmínek). Doba trvání smlouvy byla sjednána na dobu neurčitou. Strany si zároveň sjednaly, že žalovaný bude měsíčně splácet tzv. minimální částku k zaplacení, kterou se míní 13 % z čerpané částky vč. veškerých úroků a poplatků, nejméně však 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 1,25 % denně a smluvní pokuta pro případ prodlení byla sjednána ve výši 0,4026 % denně. Na smlouvu navazuje dokument nazvaný jako standardní informace o spotřebitelském úvěru.4. Z dokumentu nazvaného jako , Anonymizováno, ). V čl. 8.3. právní předchůdkyně žalobkyně prohlašuje, že neuhrazené platby mohou vést k ukončení smlouvy a okamžitému zesplatnění. V čl. 16.3. se uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně má právo smlouvu vypovědět v případě podstatného porušení povinností vyplývajících ze smlouvy, v takovém případě se považují všechny částky za splatné k okamžiku výpovědi. Podle čl. 16.4. má právní předchůdkyně žalobkyně rovněž právo jednostranně vypovědět smlouvu s dvouměsíční výpovědní lhůtou, přičemž splatné částky se stanou splatnými po uplynutí těchto dvou měsíců.5. Z dokumentu označeného jako informace o půjčce, vedeného v anglickém jazyce, soud zjistil, že žalovanému byla dne 18. 10. 2024 poskytnuta část úvěru ve výši 4 700 Kč.6. Ze záznamů o provedení platby soud zjistil, že dne 30. 9. 2024 byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, dne 14. 10. 2024 částka 25 000 Kč a dne 18. 10. 2024 částka 4 700 Kč.7. Dle sdělení společnosti , právnická osoba, ., ze dne 24. 9. 2025, byl účet č. , č. účtu, veden pro žalovaného a dle výpisu z tohoto účtu na něj byla připsána dne 30. 9. 2024 částka 5 000 Kč, dne 14. 10. 2024 částka 25 000 Kč a dne 18. 10. 2024 částka 4 700 Kč. Dne 14. 10. 2025 byla z účtu uhrazena částka 5 000 Kč na účet, z něhož byly zasílány zmíněné platby, s totožným variabilním symbolem, tj. , Anonymizováno, .8. Z faktury s variabilním symbolem č. , var. symbol, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 21 365,51 Kč do 27. 2. 2025.9. Z transakční historie soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 30. 9. 2024 zaslána částka 5 000 Kč, dne 14. 10. 2024 částka 25 000 Kč a dne 18. 10. 2024 částka 4 700 Kč. Dne 14. 10. 2024 byla na účet právní předchůdkyně žalobkyně připsána částka 5 000 Kč z účtu žalovaného.10. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného ověřovala lustrací v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž dal žalovaný souhlas. Žádostí o úvěr prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen úvěr splácet a zvážil své možnosti. Současně právní předchůdkyně provedla výpočet mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je ponechána rezerva 10 % mezi příjmy a výdaji a tato 10% rezerva se musí rovnat minimálně životnímu minimu, které činí 4 860 Kč.11. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, dodatku č. 2 ze dne 18. 11. 2021 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 3. 2025 a současně byl žalovaný v tomto dopise vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 3. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle podacího lístku byla výzva téhož dne odeslána žalovanému.12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytla žalovanému celkový úvěr ve výši 34 700 Kč (dne 30. 9. 2024 částku 5 000 Kč, dne 14. 10. 2024 částku 25 000 Kč a dne 18. 10. 2024 částku 4 700 Kč) na jeho bankovní účet. Žalovaný dne 14. 10. 2024 uhradil žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena z jeho tvrzení při uzavření smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek vč. dodatku a seznamu pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a její postoupení bylo dne 14. 3. 2025 žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva byla odeslána v den jejího sepsání, tj. 14. 3. 2025. Žalovaný přes výzvu žalobkyně neuhradil ničeho.13. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet s