22 C 24/2025-64 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 84 012,43 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 13. 5. 2019 smlouvu o úvěru na koupi zboží č. , IBAN, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 118 398 Kč, kterou žalovaný čerpal dne 13. 5. 2019. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu se sjednanými úroky ve výši 16,42 % ročně splatit 46 měsíčními splátkami po 3 495 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila úvěr k 2. 3. 2022 za splatný. Dne 26. 1. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k uhrazení dluhu. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku ve výši 117 431,69 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o úvěru na koupi zboží č. , IBAN, ze dne 13. 5. 2019 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 118 398 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s tímto úvěrem úroky ve výši 16,42 % ročně a administrativní poplatek při ukončení smlouvy dle sazebníku, a to vše ve 46 měsíčních splátkách po 3 495 Kč. Úvěrem byla financována koupě zboží – automobilu , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, . V článku 4.3. smlouvy si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí smlouvy byly také úvěrové podmínky, sazebník poplatků a všeobecné obchodní podmínky. Strany se dohodly na podpisu smlouvy prostřednictvím SMS zprávy s , Anonymizováno, jednorázovým kódem. Dle sazebníku poplatků soud zjistil výši poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru, konkrétně poplatek za administrativní ukončení úvěru ve výši 4 000 Kč. Dle výpisu ze systému , Anonymizováno, byla dne 11. 5. 2019 odeslána autorizační , Anonymizováno, a k podpisu došlo 11. 5. 2019 v 9:18:39. Dopisem z 11. 5. 2019 byl žalovaný informován o jeho povinnostech souvisejících s uzavřením smlouvy o úvěru za účelem koupě automobilu. Průběh splácení byl zjištěn z transakční historie, z něhož také vyplývá způsob započítávání uhrazených splátek na jistinu, úroky a sankční úroky.4. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žadatel o sobě uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , jeho čistý měsíční příjem činí 25 000 Kč, měsíční splátky úvěrů a půjček činí 7 100 Kč. Z výplatních pásek soud zjistil, že čisté měsíční příjmy žalovaného činily 37 046 Kč v lednu 2019, 31 833 Kč v únoru 2019 a 29 034 Kč v březnu 2019.5. Upomínkami ze 7. 9. 2021, 21. 9. 2021, 27. 9. 2021, 28. 4. 2021 a 27. 9. 2021 byl žalovaný vyzýván, aby uhradil pravidelné splátky úvěru, s jejichž platbou byl v prodlení. Dopisem z 2. 3. 2022 byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru k datu 2. 3. 2022, žalovaný měl dluh ve výši 66 438,41 Kč uhradit neprodleně, nejpozději do 15 dnů od vyhotovení oznámení o zesplatnění.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2024 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , IBAN, . Z potvrzení o splnění odkládací podmínky soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek nabyla účinnosti k 26. 1. 2024. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 2. 2024 a z poštovního podacího archu z 12. 2. 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 7. 2024 a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 26. 7. 2024.8. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru na koupi zboží poskytla žalovanému celkový úvěr ve výši 118 398 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 46 měsíčními splátkami. Úrok byl sjednán ve výši 16,42 % ročně. Žalovaný na tento úvěr uhradil částku v celkové výši 117 431,69 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena z jeho tvrzení při uzavření smlouvy, dále výplatními páskami. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a její postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, výzva byla odeslána v den jejího sepsání.9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadat