22 C 422/2025-17 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 141 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 19. 7. 2024 uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalované dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese třída , adresa, . Cenu za spotřebovanou elektřinu za období od 29. 7. 2024 do 14. 11. 2024 ve výši 11 254 Kč vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou č. , tel. číslo, ze dne 19. 11. 2024. Cenu za spotřebovanou elektřinu za období od 15. 11. 2024 do 17. 12. 2024 ve výši 5 887 Kč vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou č. , tel. číslo, ze dne 2. 1. 2025. Žalovaná na dluh z předmětných faktur do dnešního dne ničeho neuhradila, a to ani přes výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř., a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že tuto žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 19. 7. 2024, kdy předmětem smlouvy byla dodávka elektřiny žalované do určeného odběrného místa na adrese , adresa, a závazek žalobkyně zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou žalobkyní a za související službu v elektroenergetice cenu regulovanou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že touto byla žalované za elektřinu v období od 29. 7. 2024 do 14. 11. 2024 vyúčtována částka ve výši 11 254 Kč (resp. částka 14 254,89 Kč, na níž byly započteny uhrazené zálohy ve výši 3 000 Kč), se splatností dne 3. 12. 2024. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že touto byla žalované za elektřinu v období od 15. 11. 2024 do 17. 12. 2024 vyúčtována částka ve výši 5 887 Kč, se splatností dne 16. 1. 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 8. 2025, o jejímž odeslání svědčí přiložený podací lístek ze dne 28. 8. 2025, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.4. Soud na základě listin obsažených ve spise učinil závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná na základě písemné smlouvy odebírala od žalobkyně elektřinu ve sjednaném odběrném místě. Žalované byla za období od 29. 7. 2024 do 14. 11. 2024 dodaná elektřina a poskytnuta související služba v elektroenergetice, které byly vyúčtovány částkou 11 254 Kč a za období od 15. 11. 2024 do 17. 12. 2024 částkou 5 887 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, ačkoliv byla k úhradě dlužné částky vyzývána předžalobní upomínkou.5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 96 odst. 5 energetického zákona smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá předmět koupě a kupující se zavazuje za něj zaplatit kupní cenu.7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu výše uvedených ustanovení energetického zákona. Otázky smlouvou a energetickým zákonem neupravené se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Žalobkyně dostála svému závazku dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, žalovaná však svoji zákonnou povinnost zaplatit sjednanou cenu nesplnila. Jelikož žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by na dlužnou částku hradila, soud žalobě vyhověl v celém rozsahu, a to i ohledně úroků z prodlení, jež jsou požadovány dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti faktur. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro jinou lhůtu nebyly shledány důvody.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 17 141 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru (např. sp. zn. 22 C 431/2025 nebo 4 C 343/2025). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.