22 C 431/2025-17 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 33 713,59 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 25. 2. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalované dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Cenu za spotřebovanou elektřinu za období od 26. 1. 2024 do 28. 1. 2025 ve výši 25 130,09 Kč vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou č. , tel. číslo, ze dne 31. 1. 2025. Cenu za spotřebovanou elektřinu za období od 29. 1. 2025 do 13. 5. 2025 ve výši 8 583,50 Kč vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou č. , tel. číslo, ze dne 22. 5. 2025. Žalovaná na dluh z předmětných faktur do dnešního dne ničeho neuhradila, a to ani přes výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř., a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že tuto žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 25. 2. 2022, kdy předmětem smlouvy byla dodávka elektřiny žalované do určeného odběrného místa na adrese , adresa, a závazek žalobkyně zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou žalobkyní a za související službu v elektroenergetice cenu regulovanou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že touto byla žalované za elektřinu v období od 26. 1. 2024 do 28. 1. 2025 vyúčtována částka ve výši 25 130,09 Kč (resp. částka 46 650,09 Kč, na níž byly započteny uhrazené zálohy ve výši 21 520 Kč), se splatností dne 14. 2. 2025. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že touto byla žalované za elektřinu v období od 29. 1. 2025 do 13. 5. 2025 vyúčtována částka ve výši 8 583,50 Kč, se splatností dne 5. 6. 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2025, o jejímž odeslání svědčí přiložený podací lístek ze dne 12. 8. 2025, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.4. Soud na základě listin obsažených ve spise učinil závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná na základě písemné smlouvy odebírala od žalobkyně elektřinu ve sjednaném odběrném místě. Žalované byla za období od 26. 1. 2024 do 28. 1. 2025 dodaná elektřina a související služba v elektroenergetice vyúčtována částkou 25 130,09 Kč a za období od 29. 1. 2025 do 13. 5. 2025 částkou 8 583,50 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, ačkoliv byla k úhradě dlužné částky vyzývána předžalobní upomínkou.5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 96 odst. 5 energetického zákona smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá předmět koupě a kupující se zavazuje za něj zaplatit kupní cenu.7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu výše uvedených ustanovení energetického zákona. Otázky smlouvou a energetickým zákonem neupravené se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Žalobkyně dostála svému závazku dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, žalovaná však svoji zákonnou povinnost zaplatit sjednanou cenu nesplnila. Jelikož žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by na dlužnou částku hradila, soud žalobě vyhověl v celém rozsahu, a to i ohledně úroků z prodlení, jež jsou požadovány dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti faktur. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro jinou lhůtu nebyly shledány důvody9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 253 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 349 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 33 713,59 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru (např. sp. zn. 22 C 422/2025 nebo 4 C 343/2025). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.