24 C 434/2025-10 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby byla s účinností od 30. 11. 2025 zrušena jeho vyživovací povinnost k žalované. V odůvodnění žaloby uvedl, že vyživovací povinnost mu byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve výši 5 000 Kč měsíčně a že tato částka byla v průběhu let navýšena, že žalovaná se již nepřipravuje na své budoucí povolání, neboť od 3. 11. 2025 pracuje na plný úvazek u , Anonymizováno, , Anonymizováno, s platem ve výši 31 570 Kč hrubého měsíčně, tudíž je schopna se sama živit a s žalobcem se dohodla na zrušení jeho vyživovací povinnosti od 30. 11. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že tímto rozsudkem soud schválil dohodu rodičů žalované, tj. žalobce coby jejího otce a její matky , jméno FO, , narozené , datum, , podle níž se žalobce zavázal přispívat na výživu žalované částkou 5 000 Kč měsíčně; tento rozsudek nabyl právní moci dne 24. 1. 2019. Z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , soud zjistil, že soud tímto rozsudkem změnil svůj předchozí rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že se výživné zvyšuje na částku 5 500 Kč měsíčně; tento rozsudek nabyl právní moci dne 28. 10. 2020.4. Z písemného souhlasu se zrušením vyživovací povinnosti ze dne 23. 11. 2025 soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti k 30. 11. 2025, která byla stanovena rozsudky Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , neboť od 3. 11. 2025 je zaměstnána na plný úvazek u , Anonymizováno, , Anonymizováno, s hrubým měsíčním příjmem 31 570 Kč, který jí umožňuje zajištění všech jejích základních potřeb bez finanční pomoci rodiče.5. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že žalobce jako otec žalované byl povinen přispívat na její výživu naposledy částkou 5 500 Kč měsíčně, že žalovaná je od 3. 11. 2025 zaměstnána na plný úvazek u , Anonymizováno, , Anonymizováno, s měsíčním výdělkem, který jí umožňuje hradit veškeré její životní náklady bez finanční pomoci žalobce, a že žalovaná souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti žalobce vůči ní od 30. 11. 2025.6. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.7. Na základě předložených listin a nerozporovaných tvrzení žalobce dospěl soud k závěru, že vyživovací povinnost žalobce stanovenou naposledy rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , vůči jeho dceři, tj. žalované, lze zrušit, neboť žalovaná, která dosáhla zletilosti, je schopna se sama živit, když od 3. 11. 2025 je zaměstnána na plný úvazek u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a ze svého výdělku si hradí veškeré své životní náklady bez finanční pomoci žalobce, a s žalobcem se dohodla na zrušení jeho vyživovací povinnosti od 30. 11. 2025. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zrušil výše uvedenou vyživovací povinnost žalobce k žalované s účinností od dohodnutého data 30. 11. 2025.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a měl by tak právo vůči žalované na náhradu nákladů řízení. Soud však přihlédl k tomu, že účastníci jsou v blízkém příbuzenském vztahu (otec a dcera) a že žalovaná se s žalobcem na zrušení jeho vyživovací povinnosti dohodla. Tyto skutečnosti považuje soud za důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž žalobci náhradu nákladů řízení nelze přiznat. Soud proto rozhodl, že se žalobci náhrada nákladů řízení nepřiznává.