3 C 57/2026-39 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 132 689,2 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 29. 8. 2023. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 130 000 Kč, kterou žalovaný čerpal bezhotovostně. Úvěr byl žalovanému poskytnut v částce 49 959 Kč za účelem refinancování peněžitých zápůjček poskytnutých třetími osobami, zbývající část ve výši 80 041 Kč byla žalovanému poskytnuta bezúčelově. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně s úrokem ve výši 19,99 % v měsíčních splátkách ve výši 2 778 Kč. Současně s tím si strany sjednaly pojištění pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti žalovaného, u kterého se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 244 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr řádně a včas nehradil, proto žalobkyně poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni 1. 2. 2025. Celková dlužná částka činila k tomuto dni 132 689,20 Kč. Společně s tím žalobkyně požadovala úrok z úvěru ve výši 12 % ročně od 2. 2. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně od 2. 2. 2025 do zaplacení. Žalovaná částka tak zahrnuje nesplacenou jistinu ve výši 130 261,20 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 536,4 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 333,96 Kč, úrok 12 % ročně z částky 130 261,2 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 130 261,2 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a neuhrazené poplatky ve výši 2 428 Kč. V doplňujícím podání ze dne 30. 1. 2026 žalobkyně dále uvedla, že vycházela z příjmu žalovaného u zaměstnavatele , právnická osoba, ., který činil 36 782,86 Kč, k tomu odkázala na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 10. 2017, č. j. 17 VSOL 127/2017-39, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 12. 2017, sp. zn. 34 Cm 4712/2015. K výdajové stránce žalovaného žalobkyně uvedla, že sám žalovaný při sjednávání smlouvy o úvěru uvedl, že má měsíční náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč. V době uzavření smlouvy byl žalovaný zatížen kontokorentním úvěrem s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 150 Kč, revolvingovým úvěrem s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 150 Kč, úvěrem pro fyzické osoby se splátkou 1 400 Kč (tento úvěr byl v rámci smlouvy o úvěru zkonsolidován), přičemž nové splátkové zatížení žalovaného činilo 2 778 Kč, tj. se zohledněním ostatních splátek bylo nové zatížení žalovaného 3 078 Kč. U výdajů počítala žalobkyně s částkou 8 826 Kč, a to na základě údajů uvedených žalovaným v kombinaci s daty , právnická osoba, . Po odečtení všech výdajů žalovaného dospěla žalobkyně k závěru, že žalovanému zbývá 24 879 Kč. Z hlediska výdajové stránky žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, č. j. 33 ICdo 27/2021-82, Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, sp. zn. 104 VSPH 506/2020, Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, a řadu rozhodnutí okresních soudů.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K jednání dne 8. 4. 2026 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu soud zjistil, že žalovaný v tomto dokumentu žádal o poskytnutí úvěru původně ve výši 80 000 Kč. Žalovaný uvedl své identifikační údaje a uvedl, že má příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, . ve výši 36 782,86 Kč. Dále uvedl, že bydlí v nájemním bydlení s výdaji 4 000 Kč.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému celkovou částku 130 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s úrokem ve výši 19,99 % ročně formou měsíčních splátek po 2 778 Kč, a to nejpozději do 20. 5. 2031. Částka 49 959 Kč byla použita na úhradu splátkového dluhu žalovaného u žalobkyně v této výši; zbývající část úvěru byla bezúčelová. Žalovaný měl celkem žalobkyni uhradit částku 257 953 Kč. Součástí smlouvy bylo také sjednané pojištění proti neschopnosti splácet pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti. Výše pojistného činila 244 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které žalobkyně ke smlouvě připojila, a ceník pro bankovní obchody.6. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období od 29. 8. 2023 do 31. 12. 2023 soud zjistil, že úvěrový účet byl založen dne 29. 8. 2023; tohoto dne žalovaný čerpal úvěr ve výši 49 463,20 Kč a 80 536,80 Kč, tj. celkem částku 130 000 Kč. Žalovaný úvěr hradil od následujícího měsíce formou splátek po 2 778 Kč, přičemž žalovaný hradil dále sjednané pojistné. Podle tohoto výpisu z úvěrového účtu žalovaný uhradil v období od 29. 8. 2023 do 31. 12. 2023 žalobkyni celkem částku 13 167 Kč.7. Z dokumentu označeného jako „podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že vyjma výše uvedených splátek v období od 29. 8. 2023 do 31. 12. 2023 žalovaný na poskytnutý úvěr dále hradil splátky i v roce 2024. Od 1. 1. 2024 žalovaný uhradil žalobkyni částku 27 198 Kč. Celkem žalovaný žalobkyni uhradil za celou dobu splácení částku 40 365 Kč.8. Výzvou ze dne 31. 12. 2024 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 10 510 Kč. Dopisem ze dne 1. 2. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu ve výši 132 690 Kč.9. Předžalobní výzvou ze dne 18. 9. 2025 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celkové částky ve výši 152 430,56 Kč, a to do 7 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla odeslána žalovanému dne 22. 9. 2025.10. Z listiny označené jako „posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, že tato listina se vztahuje k žalovanému. Žalobkyně počítá s existujícími závazky žalovaného (jde celkem o 3 závazky znějící na částky 5 000 Kč, 5 000 Kč a 50 000 Kč, přičemž celková výše splátek na tyto závazky činí 1 700 Kč. Dále žalobkyně počítá s výdaji žalovaného ve výši 4 000 Kč (nájemné) a částkou 8 826 Kč jako životních nákladů a nákladů na bydlení. V druhé části této listiny žalobkyně obecně popisuje argumentaci užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti.11. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 5. 2023 až 31. 5. 2023 soud zjistil, že z účtu žalovaného odešla celkem částka 46 991,94 Kč, přičemž celkem byla připsána částka 49 066,80. Za tento měsíc činil konečný zůstatek na účtu částku -1 066,22 Kč. Dne 11. 5. 2023 přišla na účet částka 49 054 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, . Náklady SIPO činily částku 14 255 Kč.12. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 6. 2023 až 30. 6. 2023 soud zjistil, že v tomto měsíci přišlo na účet žalobce celkem 42 051,60 Kč; odešlo 42 028,92 Kč. Dne 13. 6. 2023 byla na účet připsána částka 42 027 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, .; náklady SIPO činily 14 255 Kč. Konečný zůstatek na účtu činil v tomto měsíci částku -1 043,54 Kč.13. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 7. 2023 až 31. 7. 2023 soud zjistil, že v tomto měsíci přišla na účet žalovaného celkem částka 93 041 Kč. Dne 13. 7. 2023 přišla na účet částka 26 095 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, . I v tomto měsíci činily náklady SIPO částku 14 255 Kč. Dále byla na účet dne 25. 7. 2023 připsána částka 15 461 Kč, a to opět od zaměstnavatele , právnická osoba, . a dne 20. 7. 2023 byla na účet připsána částka 1 468 Kč jako nemocenské za období od 3. 7. 2023 do 4. 7. 2023. Nad rámec těchto příjmů byla na účet dne 27. 7. 2023 připsána částka 50 000 Kč. Ostatní položky jsou výdajové.14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, ve které se s žalovaným dohodla na poskytnutí částky 130 000 Kč, a to tak, že částka 49 959 Kč bude použita na úhradu splátkového dluhu žalovaného u žalobkyně v této výši; zbývající část úvěru byla bezúčelová. Žalovaný měl celkem žalobkyni uhradit částku 257 953 Kč. Součástí smlouvy bylo také sjednané pojištění proti neschopnosti splácet pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti ve výši 244 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit ve splátkách. Žalovaný celkem žalobkyni uhradil částku 40 365 Kč. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, proto jej žalobkyně vyzývala k úhradě dlužných částek, přičemž dopisem ze dne 1. 2. 2025 prohlásila úvěr za splatný. Výzvou ze dne 18. 9. 2025 (odeslanou dne 22. 9. 2025) vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě celého dluhu do 7 dnů od doručení výzvy.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tj. i ke dni podpisu smlouvy dne 29. 8. 2023), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla